Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)
Český novinář, básník a satirik.
Co umíme, naučili jsme se od někoho, a udati hranici mezi napodobováním a původním tvořením zůstane věčně nemožno. Nejznamenitější umělci často užili patrně cizích myšlenek, aniž jim to na újmu vzato býti může.
Přislibujte si mně, poroučejte si mně, vyhrožujte si mně, přece zrádcem nebudu.
Smažme husitskou válku z naší historie, i zhasne sláva českého národa. Ta jediná doba váží více než ostatní naše dějství, ba více, než celé věky čínské říše.
Jedna nepravda ze sebe rodí tisíce jiných a jedna libovůle zruší na tisíce pravd.
Proto jest obec, jest společnost, aby, co jednotlivý sám dovésti nemůže, spojené síly dokázaly.
Lenoš a řvi, dají mzdu dví! Pracuj a kuš, hubu suš!
Jsou toliko dvě strany politické na světě: strana poctivých a strana nepoctivých; poznáte a rozeznáte je podle toho, kterak školství podporují.
Taškář je ten, kdo jiným něco za pravdu vydává, co sám nevěří.
Prospěšná bývá rada jen v jednom případě - když jde Pokora k Moudrosti pro radu.
Kdyby stáří dodávalo moudrosti, byl by dubový pařez největším mudrcem.
Křesťanské náboženství a hlavně matka má vychovaly mne k vlídnosti; rozum však a opět láska - ten plamen mého srdce - káže mi nevlídnost - a na tuto stranu se nakloniti musím!
Pořádný muž od lúzy tím se označuje, že čemu nerozumí, to neprovozuje.