Karel Čapek (1890 – 1938)
Český spisovatel, dramatik, novinář a překladatel, bratr spisovatele a výtvarníka Josefa Čapka.
Muž se společensky uplatňuje a zařaďuje tím, co vydělává; žena tím, co vydává.
Nemysli na sebe, když píšeš, mysli na dojem krásy a okouzlení a skutečnosti, který máš vyvolat.
Oděv je jenom soubor kapes, jež slouží k uchování čtyř nebo pěti hlavních věcí života.
Všichni vladaři světa se nejvíc děsí toho, že by to měli zkusit jinak, neslýchaně a obráceně; nic není konzervativnější než lidské vládnutí.
Jen dolů, dolů spět, toť meta vytoužená: svět chce být polosvět, žena — být položena —
Jen malí lidé se perou o prestiž, velcí ji mají.
Ženy se nevystrojují pro úžas a obdiv nás mužů, nýbrž pro úžas a podiv žen.
Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou... Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář. Tvrdá zkouška je i tvrdé poznání. Budoucí foliant našich dějin o této době bude mít jeden podtitul: Kdo byl kdo. I dobrá paměť patří k těm stálým věcem, jichž je a bude třeba.
Muž je - z vrozené hlouposti - specialista, že je - nevím, z které vrozené nectnosti - duch univerzální, všestranný a plný podivuhodných zájmů.
Boj stvořila příroda, nenávist vynašel člověk.
Humor je vždycky trochu obrana proti osudu, víc psiny se rodí z nespokojenosti než z blahého a spokojeného ducha.