Karel Čapek (1890 – 1938)
Český spisovatel, dramatik, novinář a překladatel, bratr spisovatele a výtvarníka Josefa Čapka.
Jsme dva, dva na všechno, na lásku, život, na boj i bolest, na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život a na smrt - DVA!
Pravá láska je stav, ve kterém člověk cítí osudovou potřebu být neustále s milovanou bytostí.
Veliká láska? Já myslím, že to je, když dva lidé se dovedou snášet po celý život, oddaně a věrně.
Jestliže někdo v životě poznal i sto žen, vůbec nemusel poznat lásku.
Muž snese ledacos těžkého, jenom ne pláč ženy, který sám zavinil.
Vzdělání je to, co nám zůstane, když zapomeneme všechno, co jsme se naučili ve škole.
Strach je nemoc špatného svědomí.
Nejkrásnější na světě nejsou věci, ale okamžiky.
Království lhářství není tam, kde se lže, ale kde se lhářství akceptuje.
Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.
Hladoví nechtějí vládnout, nýbrž jíst…
Já to nedělám pro sebe, ale pro peníze.
Říkáme láska, ale on je to celý zástup citů, ani je v tom houfu nemůžeme rozeznat.
Pravá láska je stav, v ktorom človek cíti potrebu byť neustále s milovanou bytosťou.
Tam, kde přestává být láska dobrodružstvím, stává se trápením.
Člověk se víc stydí za svou pitomost než za své hříchy.
Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi.
Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.
Nevěř tomu, čemu nerozumíš, ale nezavrhuj, cos neprozkoumal.
Jsem slabý člověk, ale v mé slabosti je má síla; můj smutek mne nebolí, má osamělost, to bude zároveň mé přemýšlení; mé odříkání, to bude zároveň má čistota.