Juan Antonio Samaranch citáty

Mezinárodní olympijský výbor je stejně bezmocný v tomto případě, jako byl v roce 1980. Účast na olympijských hrách není povinná. Čím víc národních olympijských výborů bude absentovat, tím víc to ovlivní povahu her, protože tím tyto výbory otřesou univerzální povahou. A jaký dopad to bude mít na naše snažení! Přináší to zneužívání her a sportu skutečně užitek? Aby přinášelo, musela by nejprve většina té obrovské masy lidí, kteří věří v olympismus, překonat své zklamání a přijmout to jako možný trest. Vedle toho ve chvíli, kdy olympijský oheň zhasne a uplyne čas her, málokdo si zapamatuje důvody, které vedly k takovým sankcím. I sportovci, kteří byli donuceni absentovat, budou zapomenuti. To sportovci jsou vždy prvními oběťmi. Sotva mají nějakou moc říct něco k rozhodnutím, které se jich shora dotýkají. Tyhle příkazy míří k jejim svalům, ale ne k jejim mozkům a srdcím. Nemoci se zúčastnit olympijských her, když je sportovec na vrcholu vlastní formy, to je nejhorší nespravedlnost. Sportovec je ochuzen o největší odměnu za mnoho let svých nadějí a úsilí. A jak víme, za další čtyři roky už je často příliš pozdě. (k ohlášenému bojkotu LOH 1984 sovětským blokem, z projevu k 90 letům MOV)

Jsou to moje poslední hry jako předsedy Mezinárodního olympijského výboru. Nemohly být lepší. Proto s radostí vyhlašuji, že jste představili světu vůbec nejlepší olympijské hry. (na slavnostním zakončení Letních olympijských her v roce 2000 v Sydney)

Cítím se dobře. Život je takový. Všechno má začátek a konec. Tohle je konec mého předsednictví. Věděl jsem už dlouho, že se ten den blíží. (v době, kdy se provalila kauza s korupcí v MOV při volbě pořadatele ZOH 2002)

Musíte srovnávat dnešní olympiády s tím, jaké byly před dvaceti lety. To je moje dědictví. To mnohem důležitější. Navíc naše veškeré finanční prostředky pocházejí ze soukromých zdrojů, ani dolar od vlády. To znamená, že můžeme zajistit nezávislost a autonomii. A vůbec nejdůležitější - snadno se to řekne, ale těžko udělá - je jednota s národními olympijskými výbory a hlavně s mezinárodními [sportovními] federacemi. (na konci svého předsednictví)

Možná mě moji kritici přiměli, že jsem byl předsedou 21 let. Musím jim poděkovat. Možná bych bez nich opustil MOV dřív.

Olympijské muzeum je pro všechny s vášní pro sport a olympijské hnutí, pro všechny se zájmem o historii, kulturu a umění a pro všechny, kterým není lhostejná budoucnost naší společnosti.

Drazí kolegové, vím, že jsem velmi blízko ke konci svých dnů. Jak víte, je mi osmdesát devět let. Mohu vás požádat, zda byste nedarovali mé zemi tu čest a také povinnost uspořádat olympijské hry v roce 2016? Děkuji vám. (na Olympijském kongresu v Kodani 2009, kde Madrid neúspěšně kandidoval na pořádání letních olympijských her)

Dick Pound, kandidát na předsedu MOV po Samaranchovi o tom, zda si myslí, že Samaranch ovlivňoval v zákulisí volbu: Vůbec o tom nepochybuji.

Milan Jirásek: Odešel velký vizionář. Juan Antonio má velké zásluhy v oblasti olympijského hnutí i sportu obecně. Bojoval proti pokrytectví. Díky němu byla zrušena diskriminace ohledně startu na Hrách a skrytí profesionálové se přestali vydávat za amatéry. Připustil komerci v olympismu, ale povedlo se mu ji využít pro rozvoj sportu a udržet ji pod kontrolou.

Jacques Rogge: Muž, který vybudoval olympijské hry moderní éry, muž, který mne inspiroval a jehož znalosti sportu byly opravdu výjimečné. Díky jeho neobyčejným vizím a talentu byl Samaranch architektem silného a sjednoceného olympijského hnutí. Mohu pouze vzdát hold jeho úžasným úspěchům a jeho dědictví a ocenit jeho naprosté oddání se olympijskému hnutí a jeho hodnotám. Ztratili jsme velkého muže, mentora a přítele, který věnoval svůj dlouhý a plný život olympismu.

olympijský historik John McAloon: Po Coubertinovi není pochyb o tom, že Samaranch vyčnívá nad hlavy a ramena všech ostatních předsedů [MOV], pokud jde o jeho dopad nejen na olympijské hry, ale i na místo olympijského hnutí ve světě.

Dave Perkins, bývalý předseda Mezinárodní jachtařské federace: Pamatuji si, že když zemřel [předseda mezinárodní atletické federace] Primo Nebiolo, Samaranch řekl: "Šťastný muž, zemřel v úřadu." Olympijský sport byl celý jeho život a byla to čest působit pod jeho vedením.

Jan Železný: Budu si ho pamatovat jako člověka, který přinesl světu moderní olympijské hry a dokázal je zpopularizovat.

[Chci, aby si mne lidé pamatovali] jako muže, který jednou dokázal dostat olympijské hry do své země - nic víc.

John Lucas, olympijský historik o konci Samaranchova předsednictví v roce 2001: Co po Samaranchovi zůstalo, byl MOV v emocionálním a psychologickém rozkladu.