Josef Čapek (1887 – 1945)
Český spisovatel, malíř, fotograf, grafik a knižní ilustrátor; bratr Karla Čapka.
Kniha života je plná vykřičníků i otazníků.
Je-li pravda, právo a spravedlnost na pochodu, pak teprve a skutečně je štěstím žití.
Nejprve třeba míti obrazu plné srdce, aby ho pak mohly býti plné oči.
Nejsou špatné pravdy, jsou jen špatné zkušenosti.
Skutečné a bezpečné štěstí je mnohem spíše darem mysli a srdce než darem vnějšího světa.
Život nás požírá, my život utrácíme - kdo z nás bude s tím druhým dříve hotov?
Lidstvo si zasluhuje spíše obdivu, ba lásky, nežli nadávek. Ale když nadávek, tak hodně upřímných a hlasitých.
Úcta k člověku, láska k bližnímu má být konstruktivní silou, a nikterak filantropickou slabostí.
Člověčenstvo by mělo být obecnou mobilizací mravních sil k obhájení dobrých a pravdivých hodnot života.
Umění je na věčnost spjato s osudy člověčenstva.
Umění mluví za člověka, za národy, za lidstvo.
Láska k bližnímu - snad je mu doopravdy ještě hůře než tobě.
Život není k zábavě. K trýzni, k okouzlení, úžasu ano.
Poznávat smrt bez lásky, toť holý děs. Poznávat život s láskou, toť množství blaha a množství děsu. Poznávat život bez lásky je lidské hovadství.
Skutečný umělec se nepředvádí - jest.
Neodpovědnost a brutalita vybavená mocí, také to jsou dějiny.
Hodnoty bytí spočívají z veliké části v tom, jak vroucně jsme je schopni je prožívat. Hodnota našeho člověčího života je závislá na hodnotách, které jsou v nás. Lidé si stvořují svůj lidský svět. Je v něm to, co do něho vkládáme.
Existují lidé, od kterých se umažeš, ať dáváš sebevíc pozor.
Bližní vedle bližního spíše couvají před hlubinami smutku než před propastmi sobectví.
Člověk je závislý na svém prostředí a nemůže se dokonale izolovat. Není však třeba se umíněně izolovat, aby byl člověk sám sebou.