Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832)
Německý spisovatel, dramatik, básník, filozof a humanista. 10 let zastával funkci ministra ve Výmarském knížectví.
Korunou života, nevyčerpatelnou radostí - jsi ty, lásko!
Zámožný je každý, kdo dovede spravovat co má.
Láska se domnívá, že jedině ona má právo a všechna ostatní práva musí před ní ustoupit.
Jedině příroda ví, co chce... nikdy nežertuje a nikdy nedělá chyby, ty dělá jen člověk.
Dokonalost jest vlastnost božská. Toužiti po dokonalosti jest vlastnost lidská.
Člověk vlastně ví, jenom když ví málo. Čím víc ví, tím větší jsou jeho pochybnosti.
Láska je štěstí bez klidu.
Když vyhovuješ všem, je to podezřelé.
Na vše, co jsem stvořil jako básník, jsem pramálo hrdý ... Že však v obtížné vědě o barvách jsem jediný, kdo poznal skutečnost, mně dává vědomí převahy nad mnohými.
Pravá ctnost se nikdy neohlíží na svůj stín - slávu.
Každý člověk je do té míry omezený, že chce druhého vychovávat ke svému obrazu.
Nevděk je znamení slabosti. Nikdy jsem neviděl schopné lidi, kteří by byli nevděčni.
Jaká to podívaná! Ale ach! Jenom podívaná!
Nemám rád lidi kteří se neobdivují, neboť sám jsem strávil celý život tím, že jsem se obdivoval všemu.
Chytří lidé jsou vždy nejlepší konverzační slovník.
Nelze být vždy hrdina, ale vždy lze zůstat člověkem.
Neocenitelná výhoda svobody není v tom, že děláme vše, co se nám uráčí a k čemu nás okolnosti svádějí, nýbrž se můžeme bez překážek a tajností přímočaře dělat to, co považujeme za správné a výhodné.
Nestačí vědět, vědění se musí použít.