Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832)
Německý spisovatel, dramatik, básník, filozof a humanista. 10 let zastával funkci ministra ve Výmarském knížectví.
Člověk by měl číst jen to, co obdivuje.
Člověk je bohatý tím, co učinil pro druhé.
Pravda a omyl mnohokrát pocházejí ze stejného zdroje.
Staří jsme - ale jsme chytří?
Protože lidé nedovedou ocenit přítomnost a naplnit ji životem, touží tolik po lepší budoucnosti a koketují tolik s minulostí.
Kdo již nemiluje a už nechybuje, ten ať se dá pochovat.
Příliš často dovolujeme všedním věcem v životě přerůst lepší stránku naší povahy, a proto je třeba, abychom aspoň jednou denně četli pár veršů, zazpívali si nebo se podívali na obraz.
Mnohdy nedovedu pochopit, jak ji někdo jiný může milovati, když ji já sám tak vroucně a zplna srdce miluji, nemaje nikoho krom jí.
Hypotézy jsou ukolébavky, jimiž profesor uspává své žáky.
Jsme formováni a utvářeni tím, co milujeme.
Přičiň se, abys byl opravdu tím, čím se chceš stát!
Jestliže se chováme k lidem podle toho, kdo jsou, škodíme jim. Jestliže se k nim chováme podle toho, jací by mohli být, pomáháme jim dosáhnout na jejich limity.
Veselému člověku připadá veselý celý svět.
Hloupí i moudří jsou neškodní, škodliví jsou jen polohloupí a polomoudří.
Ty pláčeš? Ale proč?
Vždyť i v slze je síla.
Tak jdi a žij!
V ničem neodhalují lidé zřetelněji svou povahu jako v tom, čemu se smějí.
Věčně jíme salát z pravdy a omylu.
Není možné být vždy hrdinský, ale vždy je možné být lidský.
Lidem nezáleží na správných myšlenkách a názorech, nejčastěji se spokojují už jen s tím, že mají slova, kterých by mohli použít.
Nemůžeme děti tvořit podle své vůle. Musíme je mít, milovat a vychovávat co nejlépe a jinak je nechat na pokoji.