Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832)
Německý spisovatel, dramatik, básník, filozof a humanista. 10 let zastával funkci ministra ve Výmarském knížectví.
Když chceš dostat moudrou odpověď, musíš se moudře zeptat.
Potíže narůstají, čím více se člověk blíží k cíli.
Je možné být upřímným, ale nikdy ne nestranným.
Moudrý upadá v nevědomost, hádá-li se s nevědomcem.
Každý slyší jen to, čemu rozumí.
Nenávidím všechno fušerství jako hřích, především však fušerství ve státních záležitostech, které přinese jen neštěstí tisícům a miliónům.
Vcelku je spisovatelův styl věrným odlitkem jeho nitra: Chce-li někdo psát jasným slohem, nechť má nejdříve jasno ve své duši; a chce-li někdo psát velkolepým slohem, nechť má velkolepý charakter.
Člověk není obelháván - zpravidla se obelhává sám.
Ničím lidé neprozrazují svou povahu jako tím, co jim připadá směšné.
Jakmile si důvěřuješ, umíš už žít.
Jsme-li vzdáleni toho, koho milujeme, ovládáme se zdánlivě bezpečněji, čím mocnější je naše láska, ježto všechnu sílu vášně, která se dříve vybíjela navenek, obracíme do svých niter. Ale jak brzy, jak rychle jsme vytrhováni z tohoto bludu, když se pojednou před našima očima ve vší své nezbytnosti opět objeví ten, o kom jsme se domnívali, že se ho dovedeme zříci.
Existuje štěstí, ale neznáme je; což o to, znali bychom je, ale neumíme si ho vážit.
Chování je zrcadlo, v němž každý ukazuje svoji povahu.
Kdyby se moudří nemýlili, museli by si hlupáci zoufat.
Štěstí je poznat v mládí přednosti stáří a stejné štěstí je udržet si ve stáří přednosti mládí.
Kdo nedokáže obdivovat, je hlupák.
Neříkej, že chceš dát, ale dej! Naděje nikdy neuspokojí.
Pouze v neštěstí plně cítíme všechny vlastnosti, které jsou potřebné pro jeho překonání.
Bylo by možné rodit vychované děti, kdyby byli vychovaní jejich rodičové.
Talent zraje v tichu, charakter se zakaluje v bouřích života.