Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832)
Německý spisovatel, dramatik, básník, filozof a humanista. 10 let zastával funkci ministra ve Výmarském knížectví.
Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla.
Nic tak neodhaluje charakter lidí jako to, čemu se vysmívají.
Duše člověka podobá se vodě: s nebe přichází, k nebi stoupá, a zase musí padnout k zemi, kroužíc věčně.
Ach, vy mladí, neznáte cenu času!
Člověk musí hodně procestovat, aby poznal všechnu tu krásu, kterou může mít doma.
Konání člověka je zrcadlem, ve kterém každý nejlépe vidí sám sebe.
Každá věc má několik příčin.
Chceš-li dostat chytrou odpověď, musíš položit chytrou otázku.
Nelze být vždy hrdinou, ale vždy lze zůstat člověkem.
Člověk musí věřit, že lze pochopit nepochopitelné, jinak by o tom nezačal přemýšlet.
Zbytečný život je předčasná smrt.
Člověk vlastně ví, jen když ví málo. Čím víc ví, tím větší jsou pochybnosti.
Sílu lásky dokazují jen konkrétní činy.
Kouření ohlupuje. Způsobuje neschopnost myslet a básnit. Je také jen pro lenochy, kteří mají dlouhou chvíli, kteří třetinu života prospí, třetinu probendí jídlem a jinými nutnými nebo zbytečnými věcmi, a pak nevědí..., co si mají počít s poslední třetinou.
Ve světě zbaveném idejí vládnou příšery.
Vždy jsem shledával, že je dobré něco vědět.
Kdo už nemiluje a už nechybuje, ten ať se dá pochovat.
Krása je všude vítaným hostem.
Když tě miluji - co je ti po tom.
Slova jsou jako listy na stromě - kde je jich nejvíc, tam je nejméně ovoce.