Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832)
Německý spisovatel, dramatik, básník, filozof a humanista. 10 let zastával funkci ministra ve Výmarském knížectví.
Ženy jsou skleněné misky, na něž klademe zlatá jablka.
V manželství je třeba se někdy přít, neboť tak se vzájemně o sobě něco dozvíme.
Satan vám klade léčky ze zlata! Podvod a hřích jsou jeho tenata.
Mou pýchou je mé srdce. Kníže si mě váží pro mé vědomosti, al to, co já vím, může vědět každý, avšak moje srdce mám jen já.
Svět je tak velký a bohatý a život tak rozmanitý, že se nikdy nebude nedostávat příležitost k básním.
Kdo nelíbá, je jako mrtvý.
Vlastním předmětem studia lidstva je člověk.
Dokonalost je norma nebes.
Pouze touha po dokonalosti je norma člověka.
Člověk je temný tvor. Neví, odkud jde, ví málo o světě a nejméně o sobě.
Kdo nedělá nic pro druhé, nedělá nic pro sebe.
Zkušenost je skoro vždycky parodií myšlenky.
Lidé netuší, co času a námahy stojí - naučit se umění číst. Spotřeboval jsem na to bezmála osmdesát let a nemohu říci, že bych byl u konce.
Jsme zvyklí na to, že se lidé vysmívají, čemu nerozumí.
Před veselostí prchne mnoho zla.
Někteří lidé nedělají chyby, protože se nikdy nepokusili dělat něco, co stojí za to.
Kdo dlouho zvažuje, nezvolí vždy nejlepší možnost.
Člověk pozná sám sebe jen do té míry, do jaké pozná svět.
Chyby dělají člověka sympatickým.
Talent se tvoří v tichu, charakter v proudu světa.
Nechť sebepotrhleji mošt se chová, přec vínem bude naposled.