Jean Paul (1763 – 1825)
Německý spisovatel, známý zejména svými humoristickými romány a povídkami.
V lásce jsme nespravedliví, protože toho druhého pokládáme za dokonalého.
V manželství není větších chyb než těch, které se opakují.
Ženy hledají jemnou duši a mocné tělo.
Děti vyslovují nesčetné city, které dospělí také mají, ale nevysloví.
Dílo tištěné pouze velkými písmeny se těžko čte. Právě tak život ze samých nedělí.
Člověk si ovšem může myslet a říkat , že existují malí lidé, ale nemá si myslet, že patří k těm velkým.
V lásce lze vše posvětit, ale také znesvětit a pošpinit.
Ženy čtou lépe v cizím srdci než ve vlastním.
Děti prohlédnou rodiče lépe než rodiče je.
Někteří lidé dovedou opravovat jen cizí názory, nikoli vlastní.
Největší chybou člověka je, že má mnoho malých chyb.
Jsou lidé, kteří se méně stydí za hrubé projevy nenávisti než za sebemenší projevy lásky.
Radosti jsou naše křídla, bolesti naše ostruhy.
Radost z toho, že někdo objeví něco nového, je omyl starý 6000 let.
Jen ten je šťastný, kdo rozumí aforismům.
Srdce a zvony pukají při silném nárazu.
Abychom se nestyděli za lásku, musíme milovat dokonalý objekt, nebo si to aspoň namlouvat.
Člověk se domnívá, že v dějinách není zajímavější doby než jeho, považuje ji za střed všeho; a ostatní nepatrný zbytek minulosti za popravu své doby.
Matky dávají našemu životu teplo, otcové světlo.
Jedno pokolení neodpustí druhému jen vlastní chyby.