Jean de La Fontaine (1621 – 1695)
Francouzský básník, prozaik a dramatik, známý především jako autor dvanácti knih bajek.
Za všech dob trval úděl zlý, že rozmar mocnějších ti malí platili.
Žádná cesta posetá květy nevede ke slávě.
V každé době museli malí pykat za hloupost velkých.
Smrt nepřekvapí moudrého, ten je vždycky připraven odejít.
V celém životě se varuj posuzovat lidi podle vzhledu.
Pestrost je pěkná věc, leč v duši musí tkvět, a nejen na šatech.
Nic není tak nebezpečné jako hloupý přítel. To už je lépe mít moudrého nepřítele.
Nadbytek prostředků výhodný vždy není: výběrem ztrácíš čas, čas ztrácíš při zkoušení. Zbraň jednu měj, leč účinnou.
Hlava překrásná, leč mozek chybí v ní.
Malý se vždy může vytratit nepozorován. Velký však mnohem hůře.
Přátelství s hlupákem je největší ze všech zel. Lepší je chytrý nepřítel.
Jsme kvintesencí toho, co je ve zvířatech dobré a zlé.
Láska a ctižádost jsou spiklenci od věků.
Dům možno opravit zas, když už je zchátralý. Proč člověk nedokáže totéž i s troskami své tváře?
Lidé, kteří mlčí, jsou nebezpeční.
Mocní jsou většinou jak divadelní masky a obdiv vzbuzují jen u prodejné chásky.
Středně všední člověk se může vytratit nepozorován. Známý a slavný je na tom mnohem hůř.
Pomoz si sám a nebe ti pomůže.
Majetek dobrý je, umíš-li se ho zbavit. Jinak se stává zlem.
Láska a ctižádostivost jsou spiklenci od věků.