Jaromír John (1882 – 1952)
Český spisovatel, novinář, středoškolský a vysokoškolský učitel, výtvarný estetik, výchovný pracovník a výtvarný kritik.
Je velmi málo lidí, o nichž by se dalo říci, že poznat je, znamená obohatit život vlastní.
Lze žít s blbcem pod jednou střechou?Ano! Ale blbec se musí podřídit. Jenže blbec se nikdy nepodřídí. Nelze žít s blbcem pod jednou střechou.
Moudrým je i ten, kdo dovede být hloupým, když je toho zapotřebí.
Jedna z největších chyb, jichž se v životě dopouštíme, spočívá v tom, že se necháme ovládat teoriemi, zatímco k právům života jsme slepí.
Život nemá jiný smysl, než ukojit hlad, tělesný a duševní.
Jak ochotně uvěříme v rozumnost těch, kdož jsou s námi stejného mínění!
A jak se říká: jen když je koryto. Svině je již najdou.
Která že je největší z lidských ctností? Čekat, čekat a zase čekat. Toť ctnost všech ctností, umění všech umění, tajemství všech tajemství.
Fráze je to, co předchází násilí.
Kdyby bylo pravda, že ten, kdo si života necení, není ho hoden, kdopak z nás by byl života hoden?
Žárlivý dovede i z mlhy nad jezerem vytvořit si skálopevný důkaz bezpečné viny.
Takzvané shody jsou největší nepřátelé pravdy.
Domýšlivost sice nebývá chorobou infekční, ale zpravidla nezhojitelnou. Někdy je operovatelná chirurgem, který má podivné jméno. Neštěstí.
Mluviti - mlčeti. Neboť ti, co mají co říci, mlčí a ti, jež by moudře udělali, kdyby mlčeli, mluví o překot.
Člověk by měl málo mluvit s lidmi a velmi mnoho se sebou samým.
Jídlo, růst, množení a smrt - toť vše, co nabízí život většině rostlin a zvířat.
Přítel dříve umdlí ve chvále než nepřítel v urážkách.
Největší vada lidského života je ta skutečnost, že v době, kdy dostáváme opravdový rozum, stojíme už oběma nebo aspoň jednou nohou v hrobě.
Život, kterým se honosíme, je pouhé nedorozumění, nepatrné intermezzo mezi dvěma nicotami.
Plazí se v neštěstí a je drzí ve štěstí.