Jan Werich (1905 – 1980)
Český divadelní a filmový herec, scénárista a dramatik, představitel meziválečné avantgardy.
Televize rozšiřuje nevkus a nemůže jinak, protože musí něco prodat, to je její pravý účel. Prodává se mnohým a musí se prodat mnoho.
Místo šavlí máme dnes tanky a lidi nedají pokoj a nedají pokoj a nedají pokoj.
Z mého pohledu je dobrá a prospěšná jen ta emancipace, která zvýší úctu ženy ve vašich očích, aniž by snížila přitažlivost pro jiné vaše orgány. Ženská, o kterou nikdo nestojí, přece nemůže mít z emancipace žádnou radost.
Vždycky bylo, je, a já se domnívám, že i bude na světě lidí víc hloupých a nevzdělaných, než chytrých a vzdělaných, i když chytrost a vzdělanost nejsou na sobě přímo závislé. Já znám mnoho vzdělaných hlupáků.
Když rozum nad něčím zůstane stát, o to rychleji se pak rozběhne. Rozum, který zůstane stát, je v pořádku. Nesmí si sednout.
Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce.
Francouzi nemohou být sprostí, neb nevyslovují H. A taky, že tím o HODNĚ přijdou.
Člověk má odvahu k ničení, ku tvoření ještě dlouho ne.
Bez lidí dobré vůle by život byl jen nákladné a nebezpečné dobrodružství.
Nadšení je nakažlivá věc a člověku je těžko mlčet, když kolem všechno jásá.
Mnohdy jsem seděl u stolu pokrytého ubrusem, na kterém včerejší a předvčerejší omáčky nakreslily mapy neznámých světů, a přemýšlel, proč je tolik vedoucích a tak málo vědoucích?
Vydařené manželství je div světa. Copak by se dnes mluvilo o Filémonovi a Baukidě, kdyby to nebyl div světa? Tři tisíce let se vzpomíná na dva neznámé lidi jen proto, že se jim vydařilo manželství.
Humor je boj s lidskou blbostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat.
Je zvláštní, že parodovat je snazší, než stvořit parodované.
Takové manželství, to není nějaká betonová stráda. A právě to je celej ten kumšt a celej ten vtip, že v manželství, když si dva lidi rozumějí a mají se rádi, dovedou si vodpustit a můžou se i přát.
Jakmile se z mládí začne dělat zásluha, tak je to špatné. Protože každej blbec - starej - byl taky jednou mladej blbec.
Člověk, který něco píše, aby se ujistil, že je kumštýř, je s odpuštěním trouba.
A přece každého dne byl svět o chlup lepší než včerejšek, i když lidi dělají psí kusy, aby tomu tak nebylo.
Fanatismus je určitý nedostatek statečnosti. On je to strach přijímat svět v jeho složitosti. Fanatismus je cesta k zjednodušení života. Je to útěk před odpovědností, kterou člověk přijímá tím, že se pořád rozhoduje.
Malí se bojí velikých, ale stojí za úvahu, že velice velcí se skoro vždycky bojí nepatrných.