Jan Masaryk (1886 – 1948)
Syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a jeden z nejvýznačnějších československých diplomatů první poloviny 20. století. Poválečný ministr zahraničí.
Pamatujte si, že dokud budeme platit více generálům než učitelům, nebude na světě mír.
Církve mi moc připomínají politické partaje. Každá hlásá, že je samospasitelná.
Demokracie je rovnost a to znamená, že každý musí taky akceptovat stejná pravidla hry. A nejenom to. Ony také metody politického boje mohou být všelijaké, ale musí zůstat v rámci nejzákladnější slušnosti.
Já si vzpomínám, když táta ještě žil, jak k němu chodili naši agrárníci a servírovali mu třikrát denně místo jídla nápad postavit komunistickou stranu mimo zákon. Táta byl vždycky rozhodně proti tomu. Jednou se mě zeptal, co si myslím o těchhle pokusech našich státníků zbavit se opozice touto snadnou cestou. Tak jsem mu řekl, že když jsme jako kluci čutali merunu, nikdy nám nenapadlo jít k soudci a chtít po něm, aby vyhodil ze hřiště těch jedenáct kluků, kteří hráli proti nám. Mohl vyloučit jenom ty, kteří nehráli fair. Jenže dneska nejsem tak docela jistý, že komunisté vůbec kdy hráli fair. Oni totiž ve skutečnosti nikdy neuznávali, že by stejná pravidla platila pro obě strany. Jenže teď nám nastříleli už trochu moc gólů a taky nikde nevidím soudce, který by si troufal odpískat faul.
(O Stalinovi) On je ovšem taky něco jako papež. Hlava nejnesvětější církve. Ale já vám povím pravdu. Já nikdy nedovedl vidět jenom to špatné na Napoleonovi a nějak taky nemůžu hodit Stalina do jednoho pytle s Hitlerem. Někdy se mi dokonce zdálo, že jsem mu v očích zahlédl něco jako jiskřičku lidskosti. Ale možná, že se mýlím. Čertovi taky svítají očička a možná, že právě pro tohle je Stalin ještě nebezpečnější, než si myslíme.
Praotec Čech, dej mu pánbůh věčnou slávu, byl vůl. Tolik pěkných míst na světě - a on pak se musel zastavit zrovna tam, kde se zastavil. a posadil nás mezi Němce a Rusy. Vůl.
Člověče, mysli trochu na druhé. Nemysli si, že jenom ty jsi důležitý. Na každém záleží zrovna tolik, jako na tobě.
Lidi nejsou andělé. Kdybych byl všemohoucí Pánbůh, tak bych nechal i andělům sem tam nějakou tu chybičku. On to asi taky udělal. Jinak by ráj musel být náramně nudné místo.
Lidé nedovedou žít. Musí se je naučit žít. Musí se je naučit, že všecko, co se děje a co se stane v jejich vesnici zrovna tak jako ve světě, je jejich starost. Že jsou za to za všechno odpovědni. Musí se je naučit, že se věci nesmí nechat v rukou hrstky profesionálních politiků, protože to mohou být zloději, gauneři, dobrodruzi, hrdlořezové, kariéristi a kšeftaři se životy celých folků.
Pamatuj si, že dokud budeme generálům platit víc než učitelům, nebude na světě mír.
Ideální demokracie, to je hledání společného jmenovatele všech názorů.
Familie je první kolektiv, ve kterém se člověk učí žít.
Pravda vítězí, ale dá to fušku.
Lidi jsou blázni. Aspoň většina lidí. Dělají věci, které vůbec nechtějí dělat, a nedělají, na co mají chuť.
Demokracie, to je záležitost výchovy.
Naše zahraniční politika...bude záležet na pevném, nezměnitelném a mohutném základě naší smlouvy a sousedství se Sovětským svazem. Vše, co z této naší základny vyplývá, budeme plnit stoprocentně, bez váhání a nekompromisně. (Londýn, 31.12.1944)
Do Moskvy jsem jel jako československý ministr a vrátil jsem se jako Stalinův pacholek.(po návratu z Moskvy v červenci 1947)
Židé ve svých bohatých dějinách hodně zkusili, ale žádné jejich utrpení nebylo tak hrozné, nesnesitelné a masové, jako je nyní. Naší generaci bylo dopřáno, aby se z hrozného osudu Židů poučila, kam vede antisemitismus … Je pravda, že se každý národ pozná podle toho, jak se chová k Židům, a my jsme se chovali slušně. … Antisemitismus je barbarství a ostuda, které zůstanou vyhrazeny Němcům jako znamení … Musíme si uvědomit, že pro nás…antisemitismus je prvním krokem k pangermanismu, který by nám při druhém kroku vrazil kudlu do zad … Židé na tom dnes jsou nejhůře. V polských ghettech je to ještě horší než v Dachau a Oranienburgu. Proto vás prosím, pomáhejte jim, jak můžete. (Londýn, 29. září 1943 na Roš ha-šana)
Volnost je velká věc a příjemné je bydlet ve volné zemi.
Člověk může věřit buď na násilí, nebo na ideu.