Jan Amos Komenský

Krátké a myšlenkově závažné formulace utkvívají v paměti žáků a čtenářů nejlépe.

Moudří vždy považovali za nejbezpečnější cestu k míru zapomenutí utrpěných křivd.

Knihy moudře složené lidskou pílí jsou zlato už vytěžené z hlubin, pročištěné různými zkouškami vodou a ohněm, označkované snad i k obecnému užívání, mající jistou hodnotu, a hodící se tedy k dennímu užívání.

Lichocení jest falešný peníz, který v oběhu udržuje naše marnivost.

Člověk je z tvorů poslední, nejdokonalejší a nejznamenitější.

Hrdza skúša zlato a trápenie človeka.

Na teba národ český a moravský, vlasti milá, zabudnúť nemôžem, ale teba pokladov svojich, kteréž mi bol zveril Pán, dedičom činím. Verím aj ja Bohu, že po prechode búrky hnevu, hriechy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda vecí tvojich k tebe sa zase navráti, ó lide český! A pre túto nádej teba dedičom činím všetkého toho, čo som koli po predkoch svojich zdedila: Vpred milosť k pravde Božej čistej, ktorú nám pred inými národmi prvé službou Majstra Jána Husa nášho ukazovati začal Pán. Druhé, porúčam tebe horlivou žiadosť k vyrozumívání vždy pre väčší a jasnejšiemu tej pravdy Božej, abys poznajúci Hospodina hojnejšie ho poznávati sa snažovala. A keďže náš Pán Písma svätá zpytovati rozkázal, odkazujem tebe za dedičstvo knihu Božie, Bibliu svätú. Tretia, porúčam obzvlášť tiež milosť (lásku) k cirkevnému poriadku a milostné tej disciplíne, kteráž medzi dieťaťom Božími byti má a musí. Štvrté, odovzdávam horlivosť k slúženie Pánovi Bohu ak slúženie jemu jedným ramenom. Piate, odovzdávam tebe tiež a synom tvojím snažnost v pulérování (tříbení), vyčišťování a vzdelanie milého nášho a ľúbostného otcovského jazyka. Šieste, odkazujem tebe mládeže lepšie, usilovnejší a zdárnější cvičenia, ako bývalo.

S pomocou kníh sa mnohí stávajú učenými i mimo školy. Bez kníh nebýva učený nikto ani v škole.

Šťastný je človek, ktorého varuje cudzia chyba.

Dobré knihy, ak sú skutočne dobre a múdro napísané, sú cibrením ducha, pilníkom súdnosti, masťou na oči, lievikom múdrosti, zrkadlom cudzích myšlienok a činov, našich vlastných potom vodidlom.

Hľadajme spôsob, aby učitelia menej učili a žiaci viac pochopili.

Jediným učiteľom hodným toho mena je ten, ktorý vzbudzuje ducha slobodného premýšľania a rozvíja cit osobnej zodpovednosti.

Komukoľvek môžeš pomôcť, pomôž mu rád, i celému svetu! Už dávno sa hovorí, že slúžiť a pomáhať sú vlastnosti vznešených pováh.

Nemilovať knihy znamená nemilovať múdrosť. Nemilovať múdrosť však znamená stať sa hlupákom.

Nie je dobré zúfať si nad pokrokom.

Pochlebovanie je falošný peniaz, ktorý udržuje v obehu iba našu márnivosť.

Nesľubuj že to spravíš, nehonos sa, že si to vykonal, ale nech tvoje skutky hovoria za teba.

Treba sa vystríhať toho, aby sme sa niekedy nespokojovali svetlom odrazeným a nezanedbávali svetlo prvotné, čiže priamo dopadajúce. Ak sa totiž k nemu správame príliš nedbalo, môžeme ho stratiť.

Nikdy nebylo mým úmyslem latinsky něco psát, natož vydávat. Toliko svému národu abych prospěl některými knihami sepsanými v mateřském jazyce, taková touha mě pojala už jako jinocha a neopustila po celých těch padesát let; k jiným věcem jsem byl přiveden jenom časovými příležitostmi. Abych ovládl svůj jazyk, začal jsem roku 1612 (za pobytu v Herbornu) skládat Poklad jazyka českého, to jest co nejúplnější slovník, přesnou mluvnici, ozdobné i výrazné způsoby mluvy a přísloví. Všechno to jsem svědomitě sbíral, a přičinil jsem se, aby všechno bylo souběžné a souladné s latinou, aby se mohla vyjádřit slova, úsloví, zvláštnosti, pořekadla i sentence se stejnou ušlechtilostí a stejným důrazem (vlastní výrazy vlastními, obrazné obraznými, starobylé starobylými, žertovné žertovnými, průpovídkové průpovídkovými atakdále) tak, aby se kterýkoli spisovatel s nejumnější latinou mohl překládat do češtiny a naopak se stejnou uhlazeností.