Honoré de Balzac (1789 – 1850)
Francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu.
Je vždy jakási známá opice v nejhezčí a nejandělštější ženě.
Iluze štěstí v blízkosti určité ženy je možná jen proto, že nás nikdy nenapadne vzpomenout si na to, co známe již nazpaměť.
Lakomec má všechno, i samo pohlaví, v mozku.
Člověk přichází od odporu k lásce, ale když přestal milovat a došel k odporu, nevrací se k lásce již nikdy.
Lidé ušlechtilí jen těžko mohou uvěřit v něco zlého, v lidský nevděk, musí dostat tvrdé lekce, aby poznali, jak nesmírná je lidská zkaženost. Když pak jest jejich výchova v tomto směru dovršena, pozdvihují se k shovívavosti, která je vlastně nejvyšším stupněm opovržení.
Svět je sud zevnitř pobitý noži.
Liberalismus je pláštík koaličních zájmů.
Ženské duše, jež jsou schopny vložit nekonečnost do lásky, to jsou andělské výjimky. Vznešené velké vášně jsou řídké jako mistrovské dílo.
Dluhy! Žádný silný člověk není bez dluhů! Dluhy jsou výrazem uspokojených potřeb a náročných prostopášností.
Člověk dokáže vyniknout, jen pod železným tlakem nutnosti.
Představte si svítilnu! Ať je jak chce umělecky a zajímavě zdobena, především musí svítit!
Milenec je jako zakázané ovoce.
Láska, smrtelná jako všechno na tomto chmurném světě, umírá nejpřirozenější smrtí v manželství.
Hloupost je dvojí: mlčenlivá a upovídaná.
Manželství je jako soudní proces - jedna strana je vždy nespokojena.
Zklamané vášně a uražená ješitnost bývají povídavé.
Většina manželů mi připomíná orangutána, který se snaží hrát na housle.
Láska je souzvuk potřeby a citu, manželské štěstí je výsledkem naprosté duševní shody obou manželů.
Skeptikové jsou nejsvědomitějšími lidmi.