Honoré de Balzac (1789 – 1850)
Francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu.
Vnější zdání je pro hlupáky polovina života.
Mít děti není ještě pojistkou proti opuštěnosti.
Ti, co jsou spokojeni sami se sebou, mají špatný vkus.
Svědomí … to je hůl, kterou každý obrací na svého souseda, ale na sebe nikdy.
Láska je penězokaz, který dokáže měnit halíře na zlaté mince a zlaté mince často na halíře.
Jedním z neštěstí, která doléhají na velké duchy, je jejich nevyhnutelné pochopení pro všechny věci - pro neřesti právě tak jako pro ctnosti.
Nejobtížněji snášejí lidé šťastného člověka.
V práci zapomínám na své trýzně, práce je moje záchrana, nejlepší inspirace zasvitnou mi vždy ve chvílích největší úzkosti a bídy.
Milenka, která není vším, není ničím.
Manželství…, to je náš očistec; láska je ráj…
Čím více pracuješ, tím méně miluješ.
Statečnost se nedá dělit ne kousky. Buď je, nebo není.
Manžel by měl vždy vědět, co chybí jeho ženě, neboť ona vždy ví, co jí chybí.
Naděje je paměť, která touží.
Autor, který se neumí odhodlat k tomu, aby snesl oheň kritiky, by se vůbec neměl dávat do psaní. Jako se cestovatel nesmí dát na cestu, spoléhá-li na stále jasnou oblohu.
Nevědomost je matkou vší zločinnosti. Příčinou zločinu je nedostatkem uvažování.
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil.
Život má takovou cenu, jakou mu člověk přikládá.
Manžel nemá nikdy chodit první spát ani poslední se probouzet.