Heinrich Heine (1797 – 1856)
Vlastním jménem Harry Heine, byl německý prozaik, básník, publicista a esejista.
Chválil se tak silně, že kadidlo stouplo v ceně.
Každý člověk, toť celý svět; pod každým náhrobním kamenem jsou pohřbeny světové dějiny.
Manželství je moře, pro které dosud nevynalezli žádný kompas.
Smrt neznamená nic, ale umírání je hanebný vynález ...
Kdo nebyl někdy v životě pošetilým, nebyl nikdy moudrým.
Bůh mi odpustí, je to ostatně jeho řemeslo.
Tam kde se pálí knihy, posléze se upalují lidé.
Příroda dovede stejně jako básník vytvořit největší efekty s nejmenším počtem prostředků.
Krásné rýmy slouží často jako berličky chromým myšlenkám.
Vůbec nerozumíme troskám, až do dne, kdy se jimi staneme sami.
Jazyk máme na to, abychom mohli říkat milé věci svým přátelům a tvrdé pravdy svým nepřátelům.
Soulož by neměla být dílem okamžiku, živelným vybitím, poskytujícím záblesk slasti. Měla by naopak být promyšleným konáním, poskytujícím zaměstnání na celý večer.
Každý život má svou velikost.
Je v dějinách také den a noc jako v přírodě?
Co je to výprask, ví každý z nás dost přesně, ale co je to láska, to nikdo pořádně neví.
Křesťané - ti, kdo pohár radosti vypijí už na tomto světě, dostanou tam nahoře kocovinu.
Jedni čtou, aby si zapamatovali, druzí proto, aby zapomněli.
Slova jsou stvořená k tomu, aby zakrývala naše myšlenky.