Gilbert Keith Chesterton

Žena stráca dieťa tým, že ho porodí. Narodenie je rovnako slávnostné lúčenie ako smrť.

Jako jednotlivci snad lidé vypadají, jedí, spí a uvažují víceméně rozumně. Ale lidstvo jako celek je proměnlivé, záhadné, náladové, roztomilé. Lidé jsou lidé, ale Člověk je žena.

Nešťastný muž, který nemůže snést svou ženu, kterou si zvolil ze všech žen na světě, nedodá si odvahy, aby se k ní vrátil a hleděl ji snést, ale dodá si odvahy a zvolí si ženu jinou, kterou možná, až přijde čas, zase odmítne jako nesnesitelnou. A ve všech těchto případech je důvod stejný - že je člověk nešťastný. Patrně je nešťastný, protože je abnormální, hlavní však je, že mu je dovoleno uvolnit všeobecné pouto, jež poutalo milióny jiných, normálních. Protože sám uvázl v doupěti, smí v něm hrabat jako králík a odkopávat celé okolí.

Muž není nikdy tak sláb, jako když mu žena říká, jak je silný.

Velký klasik je dnes muž, jehož můžeme chválit, aniž jsme ho četli.

Každé manželství je jakousi divokou rovnováhou a v každém případě je tu kompromis stejně jedinečný jako výstřednost.

Žena ztrácí dítě tím, že ho porodí. Narození je stejně slavnostní loučení jako smrt.

Pokora je matkou obrů. Velké věci lze viděti pouze v údolí a jen malé věci z vrcholků.