Giacomo Casanova (1725 – 1798)
Italský spisovatel a dobrodruh.
Zeptáš-li se mudrce, co je láska, odpoví, že je to kladný projev nenávisti.
Obšťastnit ženu je stejné jako stvořit krásný obraz či skvělou symfonii.
Vše, oč usilujeme, děláme jenom za tím účelem, abychom dokonaleji milovali. Myslíme, učíme se, pracujeme i odpočíváme právě proto, aby smysl našeho poslání na světě, to je láska, byl plnější.
Nepřítomní nemají nikdy pravdu.
Zamilovanost se pozná nejen podle toho, že jeden nepoznává nedostatky na druhém, ale že i sám sebe nepoznává.
Láska je ze tří čtvrtin zvědavostí.
Před zlomyslným se můžeme míti na pozoru, před hloupým však ne. Zlomyslnost možno trestati, nikoli však hloupost.
Žena je jako kniha, a ať dobrá či špatná, musí se nejdříve líbit svým titulním listem.
Náš rozum je jako střelný prach: může snadno vybouchnout, ale nikdy nevybuchne, pokud jej někdo nezapálí.
Láska sestává ze tří čtvrtin ze zvědavosti.
Od nezkušených žen se můžeme mnohému naučit.
Duše se léčí smyslností a smyslnost duší.
Venuše je nejlíbeznější, když jí pomáhají Ceres a Bakchus.
Láska rozumné bytosti je touha spojit se s druhou bytostí svého druhu, která náhodou vzruší nějaký jeho smysl.
Když Ti žena přibouchne dveře před nosem, určitě Ti nechá pootevřené okno.
S nehezkými ženami se člověk cítí nejlíp.