Georg Christoph Lichtenberg (1742 – 1799)
Německý satirik, fyzik, astronom a matematik. Povoláním byl profesor experimentální fyziky, matematiky a astronomie na univerzitě v Gottinkách.
Známkou dobré knihy je, že se tím více líbí, čím starší se člověk stává.
Tvrzení, že člověk je nejušlechtilejší stvoření na světě, si lze vysvětlit tím, že mu to žádně jiné stvoření nevyvrátilo.
Člověk miluje společnost, i kdyby to byla jen společnost čadící svíce.
Každý člověk má také svou morální zadnici, kterou neukáže leč v nouzi, a kterou přikrývá tak dlouho, jak možno kalhotami dobrého mravu.
Ničím nestárne člověk rychleji než neustálou myšlenkou na to, že stárne.
Vyřezaní světci udělali pro svět mnohem více než živí.
Kdyby se lidé náhle stali ctnostnými, mnoho tisíc lidí by zemřelo hladem.
Legrační myšlenka: Vědec pláče, že nerozumí svým vlastním spisům...
Astronomie je asi věda, ve které bylo nejméně věcí objeveno náhodně, v níž se lidský rozum zjevuje v celé své velikosti a kde člověk může nejlépe poznat, jak je malý.
Číst znamená půjčovat si, brát z čteného myšlenky, odnášet.
Vyřezávaní svatí pořídili na světě víc než živí.
Bolest dává trestu zdání pomsty a pomsta propůjčuje provinilci zdání důležitosti.
Drazí-li se kniha s hlavou a zaduní to, je to vždy vinou knihy?
Napodobování a obdiv se rozšířily nejprve na krásná těla a pak se šířily stále dál až na krásné duchy. Ti přivedli dovednost, jak vyprazdňovat slušně ve společnosti hlavu, aby to vypadalo, že je ještě plná, tak daleko a k takové soustavnosti, jak jen to šlo.
Niektorí ľudia si myslia, že múdre je len to, čo robíme s vážnou tvárou.
Boh stvoril človeka k obrazu svojmu, filozofi to robia presne naopak, vytvárajú Boha k svojmu obrazu.
Čarovnosť lásky je v tom, že obohacuje vlastné ja.
Človek hlasno narieka pri každej bolesti, ale málo sa teší, keď nijakú nemá.
Hlbokej a nerozvážnej úcte k starým zákonom, starým zvykom a starému náboženstvu, vďačíme za všetko zlo na svete.
Hrob je predsa len najlepšie opevnenie proti útokom osudu.