Gabriel Laub (1928 – 1998)
Česko-polský esejista a aforista židovského původu.
Některé obrazy se právem věší.
Je už skoro klasik - aspoň ho už skoro nikdo nečte.
Novinář je spisovatel, jehož tvůrčí fantazie je poněkud omezována skutečností.
Významným spisovatelem se člověk stává, když mu začnou tisknout i špatné věci. Správným, když kritika začne tyto špatné věci chválit.
Satirici jsou opakem politiků - zjednodušují komplikované problémy.
Idioti jsou jako láska - pořád se proti nim brojí a nic jim neuškodí.
Noviny jsou jako spořitelní knížka. Skutečnost, že jsou hustě popsány ještě nic neznamená.
Pověst, že Němci nemají smysl pro humor, se drží jen dík houževnatému úsilí německých redaktorů, profesorů a učitelů, kteří ji střeží jako oko v hlavě.
Tyran reprezentuje všechnu malost, omezenost, zbabělost... Může být vládce reprezentativnější?
Čeká se na génia, který natočí zábavný, ale nikoliv komický film o věrném manželství.
Doktor dal naprosto zdravému redaktorovi potvrzení o neschopnosti zcela nezištně. Jen z úcty k tisku.
Žádný národ nemůže být hloupější než ostatní národy - ať se sebevíc snaží.
Lidstvo se množí mnohem rychleji než jeho celková zásoba myšlenek.
To, co stojí za sdělení, se vejde do dvou tří řádků. Zbytek jsou vysvětlivky k nejasným fomulacím.
Je skutečnost realistická?
Aforismy se nedělají podle recepru na dělo: "Vezmi díru a odlej ji do kovu," nýbrž podle receptu na sochu: "Vezmi kus mramoru a osekej všechno zbytečné."
Moc teorie? Teorie moci? Někdo má moc, někdo zas teorie.
Když je autor prodejný, neznamená to ještě, že lidé kupují jeho knihy.
Naše touha po svobodě je lichotivý sebeklam, stejně jako svoboda sama.
Jediným přirozeným důvodem k válce je kanibalismus.