Gabriel Laub (1928 – 1998)
Česko-polský esejista a aforista židovského původu.
Stvořitel lidí měl jako Picasso různá období: bílé, černé, žluté, rudé... Už by mohl přejít k období konstruktivnímu.
Idioti jsou jako láska - kdo se jim poddá, stává se idiotem.
Každý národ má vlastní způsob myšlení, všechny národy mají stejný způsob nemyšlení.
Milujte život jako ženskou - se vším všudy, analýza nedostatků vám stejně nebude nic platná.
Budoucnosti nikdo živý neujde.
Satira - rozhněvaná logika.
Proč není pravda v octě? Nesnese snad zkoušku kyselinou?
Kdo nevěří, že je hlupák, je hloupý - neboť se tím zbavuje vznešeného pocitu sounáležitosti s většinou.
Idealista je člověk, který se vzdává ideálů zadarmo.
Spisovatel Iks nikdy neudělá kariéru. Jeho knížky jsou beznadějně dobré.
Jak může být všestranný umělec mravný, když ho líbá několik múz najednou?
Čím šedivější je praxe života, tím bujněji se zelená strom teorie.
Nic nám nepřijde tak draho, jak laciné pravdy.
Pracujeme všichni do úplného sebezničení. Někdo přitom dokonce občas něco udělá.
Zkuste herce v pantomimě chytit za slovo!
Čas lidského života je kruh, ale nedovírající se a hodně šišatý.
Kritik dopsal konečně svou zdrcující recenzi, teď si bude moci tu knihu v klidu přečíst.
Obyčejní lidé nejsou malí, jen se s nimi zachází jako s malými.
Absolutní morálka - nic se nesmí.
Nové slovo v umění může říci jen člověk, který není natolik vzdělaný, aby věděl, že všechno už bylo řečeno.