Gabriel Laub (1928 – 1998)
Česko-polský esejista a aforista židovského původu.
Někteří novináři mají evidentní důkaz, že nepíší pro obživu - nikdy by se psaním neuživili.
Revoluce je skandální období, kdy pravda chodí po ulicích nahá a policie si netroufá zakročit.
Všechny národy mají stejnou míru smyslu pro humor. Některé ho jen víc potřebují - k přežití.
Budoucnost literatury je v aforismech - ty nelze zfilmovat.
Mnohdy je zapotřebí mnoho odvahy k tomu, aby se člověk nestal hrdinou.
Napsali o něm, že má schopnost myslet samostatně - sám přišel na to, co chtěli, aby si myslel.
Mají-li vzniknout větší hodnoty, musí nuly co nejdál dozadu.
Tramvaj - plechovka se špatně naloženými lidmi.
Jazyk novin nesmí být příliš hrubý, ale ani příliš jemný. Však víte, co se obvykle s novinami dělá.
Láska měla na spisovatele ohromný vliv. Udělala z něho satirika.
I na řízení osudu byla kdysi kvalifikovaná božstva...
Jednou zestárnou výplody uměleckých šarlatánů natolik, že bychom je mohli odhalit jako podvod, aniž bychom se vystavovali nařčení z nepřátelství vůči modernímu umění. To ale už budou klasickými díly.
Nejvíc nás lenošení potěší, když tím zároveň vykonáváme svou práci.
Klasické vzdělání? Nás učili jen úctě ke klasikům.
Improvizátor:člověk, který myslí na počkání.
Kdybych v mládí myslel samostatně, nikdo by mě nepřemluvil, abych se učil myslet samostatně.
Aforismus se stává uznávaným druhem literatury - už se jej chápou kritici, kteří ho nechápou.
Optimista věří, že záleží na něm, kdy bude chtít spáchat sebevraždu.
Že se člověk nemá plazit? Každý frajtr vám to rozmluví.
Verbální otřesy mozku jsou zdravé.