Gabriel Laub (1928 – 1998)
Česko-polský esejista a aforista židovského původu.
V jeho systému myšlení je mnohem víc systému než myšlení.
I chrám umění má své kostelníky a své žebráky.
V životě je levné všechno, co lze zaplatit penězi. Ale - kdo na to má?
Hlupáci často říkají pravdu - pravda za to nemůže.
Člověk má takovou cenu jako jeho čas, nikoliv jako jeho doba.
Říkalo se o něm, že je nadaný spisovatel. Pak se stal slavný a nikdo už o něm nemluvil.
...A za tyto zločiny se lidstvo odsuzuje k iks letům zostřené svobody s pravidelnými půsty...
K vztahu obsahu a formy: nejdokonalejší tvar ze všech čísel má nula.
Život je i v abecedě na konci.
Stoprocentní demokracie - nikdo není tak bezvýznamný, aby nemohl druhému škodit.
Proč není znásilnění múzy trestné?
Militantní emancipantky jednají vojensky. Staví těžce ozbrojené stráže před objekty na něž nikdo nemíní útočit.
Homo sapiens se vyvinul nad všechny druhy tvorstva - je už schopen sám sebe jako druh vyhubit.
Manželka - daň z přepychu mít děti.
I když se píše na počítači, lze si psaním pošpinit ruce.
Jedinou láskou, které člověk vždy zůstává věren, je sebeláska.
V každém zápase jsou nejodvážnější diváci.
Idioti jsou jako láska - i když se bráníte, podlehnete.
Každý má svou vlast - v sobě samém. A je tam privilegovaným cizincem.
Levice ví, co chce pravice. Pravice ví, co chce levice. Těžké je jen poznat sama sebe.