Gabriel Laub (1928 – 1998)
Česko-polský esejista a aforista židovského původu.
Je na čase zrušit instituci manželství - nedá se už na ni vymyslet žádný nový vtip.
Otrokářů se lze zbavit. Ale jak se zbavit otroků?
Za pravdy, dnes laciné, platili kdysi lidé životem.
Být prorokem se vyplácí - bohužel až po smrti.
Lenochům se nechce pořád dělat, proto pracují rychle.
Dobrá satira ostře tepe poměry své doby a vychází ihned, jakmile se poměry změní.
Idioti jsou jako láska - nejhorší jsou, když jsou poloviční.
Jsou mladí autoři, kteří trpí komplexem, že nemají žádný komplex.
Teorie by neměla zapomínat, že je jen zobecněnou praxí.
Literární kritikové zastupují většinu lidstva - tu, která knihy nečte.
Ve spořádaném království nemůže být králem pitomec... Ale tam právě klidně může.
Lyrik R má pověst děvkaře. Ve skutečnosti se obklopuje děvčaty jen proto, aby měl komu předčítat své verše.
Někteří novináři by měli být placeni podle sazeb pro nosiče, i když jen přenášejí cizí myšlenky. Byli by tím ovšem zcela nespravedlivě finančně zvýhodněni.
Dějiny jsou jako moře. Zdálky vypadají monumentálně, ale když jste uprostřed, tak se vám dělá špatně.
Pes, který štěká, nekouše. Člověk není pes.
Vědění je moc. Kdo má jinak dostatek moci, nemusí nic vědět.
Lidé, kteří se vždycky jen vezou, chlubí se čistým svědomím, že nezavinili žádnou nehodu.
Satira je logika, která se nestydí zůstat logická.
Nemusíte se stydět, já jsem sám po babičce z jedné čtvrtiny inteligent.
Neklamný důkaz o primátu praxe - lenoši dosud nevytvořili teorii lenosti.