Gabriel Laub (1928 – 1998)
Česko-polský esejista a aforista židovského původu.
Lidé by rádi fandili umělcům - ale musí vidět nějaký zápas.
Stupňováni boje za mír se v novinách projevuje rostoucí poptávkou po válečných zpravodajích.
Pokrok? Ano - po kroku, po kroku...
Zásadami filosofů se lidé řídí jen tehdy, když se shodují buď s jejich vlastními názory, nebo s názory státních orgánů. Ale k čemu jsou potom filosofové?
Vrchol demokracie - chirurgové jsou voleni a nesmí bez rozhodnutí lidového referenda operovat.
Je snadné konat hrdinské činy, když jsi hrdina. Dokaž to, když jsi zbabělec!
Ani tisíc polibků múzy nic nezmůže, když je vyvolenec impotentní.
Velká literatura vznikla díky nedokonalosti policie. Spisovatelé museli psát, aby se vědělo o jejich soukromí.
Trochu optimismu nám poskytují jen pesimisté - také jejich předpovědi se nesplňují vždy.
Když budou všichni intenzívně myslet, přijde snad někdo na nějakou myšlenku.
Mladí jsme, dokud nejsme se světem spokojeni. Staří jsme, když už nejsme se světem spokojeni.
Hodnota je věc abstraktní. Cena je konkrétní.
Pokrokové země definitivně skoncovaly se zpátečnictvím - na dopisech do ciziny se ani neuvádí zpáteční adresa.
Že v moderních filmech příběh často nemá konec? To je v dnešní době jediný věrohodný happyend.
Když se ti v střídmosti, radosti a klidu žít podaří, zavřeš tím své dveře lékaři.
Na rozdíl od idiomů, idioti jsou všude stejní.
Nesvalujte své chyby na epochu, má dost vlastních.
Jedinou cizí měnou, která u nás není uctívána, je talent.
Profesionální sport? Nikdy! Připravil by amatéry o živobytí.
Láska dává člověku křídla - praktičtější a levnější by bylo, kdyby rozdávala letenky.