Gabriel Laub (1928 – 1998)
Česko-polský esejista a aforista židovského původu.
Pravým ateistou může být jen bývalý věřící.
Každé náboženství měří pevnost víry ochotou dříví na hranici.
Herec vypadal jako učitel, který chce vypadat jako herec, hrající učitele.
Milujte život jako ženskou - ale važte si ho.
Nula plus nula nerovná se vždy nule - může to. Být také manželská nebo autorská dvojice.
Nula ví, že sama o sobě neznamená nic, v tom je její síla.
Nač bychom pěstovali ochotnické divadlo, když je máme pořád v televizi.
Odborník nemůže rozumět všemu, je omezován svým oborem. Kdo není v ničem odborníkem, není ničím omezován.
Hodnotu mají jen staré knihy. Novou si přece každý může napsat sám.
Kdo nezažije žádnou válku, nedoví se ani, že žil v nádherné předválečné době.
Rodina je oporou státu. Lidé, zaměstnaní rodinnými starostmi, nemyslí na politiku.
Boj o svobodu je boj o právo svobodně volit svůj druh nesvobody.
Miluj svého bližního jako sebe sama, praví písmo. Je to jasný požadavek milovat především sebe sama.
Věřící zůstávají věrni víře, i když změní boha.
Demokracie drží krok s výrobou hotových jídel: není už třeba podplácet voliče, lze koupit hotové poslance.
Jsi-li úplně zoufalý, porovnej počet svých manželek s počtem ostatních žen a zjistíš, že svět je přece jenom krásně zařízen.
Idioti jsou jako láska - i nelze se jim vyhnout.
Bohové že jsou obrazem lidských vlastností? I bohyně spravedlnosti?
Ty smutné masky ženské tváře, namalované na ženské tváře.
Ateisté jsou jediní, kteří zůstávají věrni bohu, na nějž nevěří.