Friedrich Hölderlin (1770 – 1843)
Nemecký básnik.
Je krásné, že člověku je tak zatěžko přesvědčit se o smrti toho, jehož miluje!
Pohlavní akt je příprava na tvorbu nesmrtelnosti rodu.
Duchovní láska je radost z totožnosti, tělesná z rozdílnosti.
Vzájemné porozumění neznamená být zatížen shodnými předsudky.
Láska je největším zázrakem tvoření, vrcholem božské krásy v přírodě. K ní vedou všechny stupně na cestě životem. Z ní jsme vzešli a za ní jdeme.
Ó jaký znalec lidí! Dětinsky chce být s dětmi. Avšak dítě i strom hledají, co nad nimi jest.
Člověk je jako slunce vševidoucí a všeozařující, když miluje; pozbude-li lásky, stává se tmavým obydlím, kde jen čoudící lampa vrhá stíny na stěny.
Nežil, lebo v nič nedúfal.