František Vymazal (1841 – 1917)
Lidé se modlí často pozdě.
Jeden se dře, a druhý ho chválí.
Žák je nevděčný: naučí-li se čemu, má to sám ze sebe, neumí-li nic, je vinen učitel.
Zášť se chechtá, štěstí se usmívá.
Dobrý učitel nepředpokládá nic.
Škoda, že se knihy kritizují, až už je pozdě.
Dluhy nejsou zlé, ale věřitelé.
Nejmenší hříšníci činívají největší pokání.
Kdyby každý pracoval pro budoucnost, kdo by pracoval pro nás?
Nejhorší, co o kterém člověku můžeš říci, je pravda.
Divé zvíře ukazuje svou povahu, spatří-li krev. Člověk, když uvidí peníze.
Politika je snad jediné řemeslo, kterému chce každý rozumě sám do sebe.
Divadlo je u nás nákladné zabíjení času; Řekům bývalo bohoslužbou.
Češi bývají velcí v malých věcech.
Ješitnost založila už mnoho spolků.
Králové mohou rozdávat tituly, ale udělat slušného člověka nemohou.
Falešní proroci mají vždy fanatické přívržence.
Velcí zloději vypadají všichni jako poctiví lidé.