François René de Chateaubriand (1768 – 1848)
Francouzský konzervativec, diplomat a spisovatel – představitel romantismu.
Kdo jednou prožil velkou lásku, ten je až do smrti šťastný, ale i nešťastný z toho, že se z ní vyléčil.
Knihami mrtví poučují živé.
V mládí ztrácíme rozum kvůli lásce, později ztrácíme lásku kvůli rozumu.
Kdo není schopen oběti, není hoden ani lásky.
Předposlední fází lásky je nenávist. Pak následuje už jen nová láska.
Originální není ten, kdo nikoho nenapodobuje, ale ten, jehož nelze napodobit.
Srdce je jako ty druhy stromů, které nevydávají svého balzámu, dokud ostří sekery je samé neporaní.
Láska a nenávist jsou dvě sestry: kde je jedna, přijde i druhá a potom společně odejdou.
Lesy předcházejí lidstvo, pouště je následují.
Knihami mŕtvi poúčajú živých.
Originálny spisovateľ nie je ten, čo nikoho nenapodobňuje, ale ten, ktorého nemôže nikto napodobniť.
Nevedomosť budúcich pohrôm je darom, nevedomosť budúcich lások je milosrdenstvo osudu a neba.
Neznalost budoucích pohrom je dar, neznalost budoucích lásek je milosrdenství osudu i nebe.
Pokud pochybujeme o srdci ženy, nemáme kdy hodnotiti její tvář.
Trestem těch mužů, kteří příliš milovali ženy, je, že je musí milovat pořád.