François de la Rochefoucauld (1613 – 1680)
Francouzský spisovatel, autor aforismů.
Lidé i události potřebují spravedlivý odstup: co se nám na dálku moc nelíbí, zblízka se nám líbí ještě míň.
Lze dosáhnout zásluh beze jména. Bohužel i jména bez zásluh.
Není nic hloupějšího, než chtít být ze všech nejmoudřejší.
Nestačí mít velkolepé vlastnosti, musí se také s nimi umět hospodařit.
Nikdo nehoní lidi tolik jako líní, když už se vylenošili, aby se zdáli pilnými.
Opovržení se bojí jen ti, kdo jsou ho hodni.
Opravdový úspěch máme teprve tehdy, když nám ho musí přiznati závistivci.
Opravdu statečný je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým světem.
Pokrytectví je poklona, již skládá neřest ctnosti.
Poruchy a selhání mysli jsou jako zranění těla, přes veškerou péči, aby se zhojily, zůstane po nich jizva. Vždy ta jediná přetrvá.
Slabost je jediná chyba, kterou nemůžeme napravit.
Spory by netrvaly tak dlouho, kdyby byla chyba jen na jedné straně.
Upřímnost se najde zřídka; obvykle je to jen obratná přetvářka, jak přimět druhého ke sdílnosti.
Většinu našich chyb lze prominout spíš než prostředky, kterými se snažíme je utajit.
Vtipkař se spíš vzdá prospěchu, než by se vzdal slova.
Zdravý lidský rozum nepřisuzujeme téměř nikomu, leda tomu, kdo je našeho mínění.
Jestliže chcete získat nepřátele, naparujte se před svými přáteli. Ale jestliže chcete získat přátelé, nechte je ať se mohou sami před vámi blýsknout.
Vévoda vtipu a postřehu (článek na Neviditelném psu)
Čeho se na nás dopustili druzí, s tím se už nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami.
Mýlí se ti, kdo si nepřipustí, že by se mohli mýlit.