François de la Rochefoucauld (1613 – 1680)
Francouzský spisovatel, autor aforismů.
Na svém štěstí i neštěstí lidé s osudem spolupracují.
Žárlivost je jakés takés úsilí udržet štěstí, které máme, kdežto závist je zběsilost, která nemůže snést štěstí, které mají druzí.
Ctnostná žena je poklad a kdo ho má, udělá nejlíp, když se s ním nebude chlubit.
Ženy předstírají, jak velice milují svého muže, aby zakryly, jak velice nenávidí ostatní ženy.
Ženy při první lásce milují svého milence, při dalších láskách už jen samo milování.
Nejžárlivější bývá ten nejproradnější.
Muži nejsou pokaždé zmužilí ze zmužilosti a ženy cudné z cudnosti.
Milující žena promine spíše velké nehoráznosti než malé proradnosti.
Je právě tak nepříjemné, když lidé mají úplně stejné zájmy, jako když mají zájmy zcela odlišné.
To, co považujeme za ctnost, je často jenom spleť nejrůznějších činů a zájmů, kterou dokáže rozplést jen náhoda anebo někdy naše skutky, a není to vždy statečnost a cudnost, co dělá muže statečnými a ženy cudnými.
Žena většinou oplakává smrt svého drahého ne proto, že ho tolik milovala, nýbrž aby prokázala, jak si zaslouží, že on miloval ji.
Čím více jsme zamilováni do své milenky, tím blíže máme k tomu nenávidět ji.
Mnohdy jsme silní ze slabosti a zmužilí ze strachu.
Ženy jsou často počestné jen proto, že nechtějí přijít o dobré jméno a o pohodlí.
Pravý muž se může zamilovat jako blázen, ale ne jako hňup.
Sebejistota, pověst a zejména temperament jsou na prospěch mužské a na škodu ženské cti.
Lepší nudný přítel než velmi zábavná přítelkyně.
V žárlivosti je víc sebelásky než lásky.
Žárlivost se rodí z láskou, ale ne vždycky s ní umírá.