François de la Rochefoucauld (1613 – 1680)
Francouzský spisovatel, autor aforismů.
Žádný člověk není tak moudrý, aby věděl o všem zlu, které koná.
Radu člověk dát může, ale ne už moudrost a sílu ji uposlechnout.
Posuzujeme-li lásku podle většiny jejích účinků, pak má v sobě více nenávisti než přátelství.
Je mnohem snazší být moudrý za druhé než sám za sebe.
Padouch se ztratí v armádě - ne ve vládě.
K malým chybám se přiznáváme, abychom přesvědčili ostatní, že nemáme velké.
Jsou velké výstřednosti, které vytvářejí velké talenty.
Sdílnost je z největší části jen touha po obdivu a soucitu.
Kdo nenajde klid v sobě, zbytečně jej hledá jinde.
Nepřátelé se v úsudku o nás blíží víc pravdě, než my sami.
Je snadné být moudrým pro ostatní než pro sebe.
Mlčení je ta nejnebezpečnější role pro člověka, který si nevěří.
Ze všech našich vad nás nejvíce zesměšňují ctnosti, které předstíráme.
Mravnost bývá výsledkem příjmů.
Skromností člověk obratně naznačuje, že má ještě mnohem víc předností, než se o něm říká.
Štěstěna umí zatočit zejména s těmi, které si oblíbila.
Mýlí se ten, kdo si myslí, že se bez každého obejde; ale kdo si myslí, že se nikdo neobejde bez něho, mýlí se ještě víc.
S velikou rozkoší naslouchají lidé tomu, o němž se domnívají, že rozumí jejich přednostem lépe než oni sami.
Skutečný přítel je největší z pokladů, a přece se lidé pachtí za těmi menšími.
Nevyhnutelnost smrti je věčné téma filosofů - když nemohli učinit nesmrtelným svůj život, pokusili se o to aspoň se svým jménem.