François de la Rochefoucauld (1613 – 1680)
Francouzský spisovatel, autor aforismů.
Většina slušných žen jsou ukryté poklady, které jsou jen proto jisté, že je nikdo nehledá.
Laskavost těch nahoře je mnohdy jen politika, jak získat ty dole.
Někdy si na přátele naříkáme jen proto, abychom předem ospravedlnili, že je opustíme.
Dobré vlastnosti známých zveličujeme ne proto, že by si to zasluhovali, ale že je chceme přimět, aby i oni pochválili nás.
Vášnivé zaujetí je jediný řečník, který přesvědčí vždycky, i sebeprostší člověk dokáže s nadšením víc než ten nejvýmluvnější, když mu chybí zápal.
Raději znectíme sebe, než abychom neznectili nikoho.
Ta dobrá srdíčka, která se chlubí, jak jsou citlivá, se často zadáví nepatrným soustečkem užitku.
Filosofie hravě zdolává veškerá obrovská neštěstí v minulosti i v budoucnosti. Ale jedno jediné malé neštěstí v přítomnosti zdolá veškerou filosofii.
Spořádaná manželství jsou. Hezká ne.
Skromnost zvyšuje důstojnost a omlouvá prostřednost.
Slušnost žádá, abychom si aspoň polovinu své duchaplnosti nechali pro sebe.
S nedovyléčenou láskou se znova zamilujeme spíš, než jsme-li už zcela zdrávi.
Podnikaví muži mají u žen mnohem více úspěchu než ti druzí, a to proto, že většina žen nepodlehne z lásky, nýbrž ze slabosti.
Přes veškerou přirozenou zlobu se lidé neopováží vystoupit proti počestnosti - chtějí-li ji pronásledovat, nařknou ji z falše, nebo jí podkládají nekalé úmysly.
Jen díky rozumu provádíme ty největší nerozumnosti.
Nesnáze přátel nás příliš nermoutí, když při té příležitosti můžeme ukázat, jak k nim jsme ohleduplní a jaké pro ně máme porozumění.
Statečný je ten, kdo koná beze svědků, co je schopen vykonat před celým světem.
Člověk, kterému se nikdo nezamlouvá, je na tom mnohem hůř než člověk, který se nezamlouvá nikomu.
Lze dávat rady, ale není možno naučit jednat.
Zdánlivě dobří skrývají své chyby před sebou i před ostatními, skutečně dobří je znají a přiznávají je.