François de la Rochefoucauld (1613 – 1680)
Francouzský spisovatel, autor aforismů.
Abychom mohli být dobří, musí být ostatní přesvědčeni, že na nás nemohou být beztrestně zlí.
Nač se zatěžovat soucitem ve svém srdci, když úplně stačí projevit ho navenek.
Kdo chce být oblíbený, nesmí mít víc rozumu než ti druzí.
Chyby lze vždy prominout, pokud máš sílu se k nim přiznat.
V milování jde podvod skoro vždy dále než nedůvěra.
Ten, kterému se nikdo nelíbí, je mnohem nešťastnější než ten, který se nikomu nelíbí.
Nikdo není tak nešťasten, ani tak šťasten, jak si namlouvá.
Do nových životních údobí vstupujeme pokaždé ve stavu takové prvotní nevinnosti, jako kdybychom za sebou neměli letitou zkušenost.
Největším úsilím přátelství není ukázat naše chyby přátelům, ale ukázat jim jejich chyby.
Hned jak ochutnají ženy lásku, přátelství se jim zdá bez chuti.
Kdekdo zdůrazňuje, že nikdy nemá srdce v kalhotách. O rozumu se nezmiňuje.
Když pro tebe někdo udělá něco dobrého, znamená to, aby ses měl na pozoru, že ti co nevidět provede nějakou špatnost.
Přílišná chytrost je nepravá vytříbenost, pravá vytříbenost je zdravá chytrost.
Zdravý rozum má ovšem jen ten, kdo má stejné názory jako já.
Na čest se ženě sahat nemá.
Dříve než si budeme něco usilovně přát, zjistíme, jaké štěstí to přineslo těm, kteří to mají.
Ohradit se proti pochvale znamená chtít ji slyšet ještě jednou.
Nepřekonatelné překážky si mnohdy jen vymýšlíme, abychom omluvili, že nám chybí vůle.
Ze skromnosti se udělala ctnost na ochranu proti ctižádosti talentovaných a nespokojenosti průměrných.
Mnoho lidí se domnívá, že myslí, ač jenom řadí své představy.