Claude Adrien Helvétius (1715 – 1771)
Francouzský filozof.
Každý dobře vidí to, co vidí, ale nikdo se nemá dost na pozoru před svou nevědomostí a snadno věří, že to, co na věci vidí, je vše, co tam může vidět.
Zamilovaní věří všemu, i tomu, že je láska přivede do ráje.
Žijeme len ten čas, v ktorom milujeme.
Výchova nás dělá takovými, jací jsme.
Člověk najde svou moudrost, jen když se setká s hloupostí jiných.
Síla naší pozornosti se rovná síle naší vášně.
Aby byl člověk šťastný, musí mu ke štěstí stále něco chybět.
Cesta k despotizmu je lehká. Lid jen málokdy zpozoruje zlo, které mu chystá upevňující se tyranie.
Mezi všemi slastmi na nás bezesporu nejvíce působí a dodává naší duši nejvíce energie rozkoš z žen.
Jestliže lidé, kteří bývají pod vládou svobodnou otevření, přímí, snaživí a laskaví, jsou pod vládou despotickou sprostí, prolhaní, podlí, bez ducha a bez odvahy, je tento rozdíl v jejich povaze výsledkem odlišné výchovy za té či oné vlády.
Není zločinu, který by nebyl pokládán za počestné jednání ve společnostech, jimž zločin prospívá.
Národy, které se zavedou v přepychu, stanou se dříve či později oběťmi despotismu.
Žijeme jen tu dobu, během níž milujeme.
Rozum je vždy teprve posledním pramenem lásky.
Lidé se nerodí tací, jací jsou, ale stávají se jimi.
Ten, kdo se za všech možných okolností zapřísahá svou ctností, je pokrytec, anebo je to hlupák. Je proto mít se před ním napozoru.
Problém lásky ženy není v tom, že hledá muže, kterého by milovala, ale muže, který by miloval ji.
Člověk je hloupý, jakmile přestane být vášnivý.