Charles Baudelaire (1821 – 1867)
Francouzský básník a překladatel, první z řady tzv. prokletých básníků.
Život je nemocnice, v níž je každý pacient posedlý touhou změnit postel.
Život je nemocnice, v níž každý pacient je posedlý touhou změnit postel.
Člověk, chce-li být svrchovaně dobrý, musí mít silnou a bohatou obraznost; musí se umět vžít do druhého a do mnoha jiných. Strasti a slasti jeho bližních musí se stát jeho vlastními. Představivost je velkým nástrojem dobra; a poezie k tomu notně přispívá.
Láska je povídka v citoslovcích.
Móda musí být brána v úvahu jako příznak touhy po ideálu, jenž se vznáší v lidském mozku nade vším, co v něm přirozený život hromadí hrubého, pozemského, nestvůrného.
Kdo chce mít svůdnou Evu a zároveň dobrou hospodyni, stěží se vyhne bigamii.
Po hýření se cítívá člověk vždy osamělejší a opuštěnější.
Práce je méně nudná, než zábava.
Co je láska? Potřeba vyjít ze sebe.
Žena je něžnější než květ, ale tvrdší než kámen.
Láska je tak málo nebezpečná, jako lžíce kyseliny sírové na lačný žaludek.
Miluji Wagnera, ale pokud jde o hudbu, dávám přednost kočce pověšené za ocas u okna, když se snaží zachytit drápky na skleněných tabulkách.
Umělec není nikomu odpovědný, leč sobě.
Strašné, byvši vyjádřeno umělecky, stává se krásným.
Na dvě práva se v deklaraci lidských práv zapomnělo: na právo odporovat si a na právo odejít.
Každý zdravý člověk vydrží dva dny bez jídla, ale ne bez poezie.
Sen je dobrodružná výprava, na kterou se vydáváme každého večera.
Práce není tak nudná jako zábava.
Žena je bytosť, ktorá vrhá najväčší tieň alebo najväčšie svetlo do našich snov.
Je neznesiteľné neubližovať tomu, kto bez nás nemôže žiť.