Bohumil Hrabal (1914 – 1997)
Český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století.
Obsah knihy je ten, který tam je.
Nejdůležitější je psát život.
Život je věrnost třeskutým krásám, někdy i za cenu vlastního života.
Děti, když jsou malý, jsou svatý, i když stojí za hovno.
Pohlavní styk s manželkou po pětiletém manželství by měl být prohlášen za krvesmilstvo a trestán žalářem.
Pábitel je každý člověk, který je taky navštíven inspirací a říká věty, o kterých rozumní lidé říkají, že jsou nerozumné, dělá věci, které slušní lidé nedělají, pábění je tedy usilování o zakázané...
Zatím co nejlepší synové Velkoněmecké říše krvácejí na všech frontách pro novou Evropu, Vy si klidně krvácíte v hodinovém hotelu do vany.
Ženské plné koleno je druhé jméno Ducha svatého.
Do blankytne modrulinkého celofánu humoru sa dajú zabaliť utrápené a krvavé súčiastky denných starostí.
Pravej mužskej je vždycky drobet přivožralej, trošku je nastydlej a kapánek smrdí močůvkou.