Anton Pavlovič Čechov (1860 – 1904)
Ruský spisovatel a dramatik.
Je tam jen jeden upřímný člověk, ale i ten je, mám-li být upřímný, svině.
Přátelství nám nebe posílá proto, abychom se mohli vyzpovídat a zachránit se před tajemstvími, která nás tíží.
Láska je buď zbytek něčeho vymírajícího, co bylo kdysi nesmírné, nebo část toho, co v budoucnu bude nesmírné. V přítomnosti však neuspokojuje a dává mnohem méně, než bychom čekali.
Z každé napsané povídky by se měl konec a začátek vyškrtnout. Tam totiž mi spisovatelé nejvíce lžeme.
Praobyvatelem Evropy je nesporně vinná réva.
Ptáka poznáš podle peří a dobrého žadatele podle vděčnosti.
Jesliže četba nemá vliv na náš život, činy a myšlení, pak je škoda číst.
Dobré vychování nespočívá v tom, že nepoléváme ubrusy, ale v tom, že přehlédneme, učiní-li tak druhý.
Věřím, že nic nepomine bez následků a že každý náš krok, i ten nejmenší, jest významný pro život přítomný i budoucí.
Univerzita rozvíjí všechny vlohy včetně hlouposti.
Zbabělost je vedět, co má člověk dělat, ale nedělat to.
Nerozumí-li ten člověk žertu, udělej nad ním kříž.
Vášeň klepat o někom v nich potlačila všechny ostatní zájmy.
Umění je zvláštní a krásné tím, že se v něm nedá klamat.
Umění je tím zvláštní a krásné, že v něm nelze lhát. Je možno lhát v lásce, v politice, v medicíně, je možno oklamat lidi i samotného Pánaboha, avšak v umění klamat nelze.
Umět milovat znamená umět vše.
Lhostejnost je ochromení duše, předčasná smrt.
Bojíte-li se samoty, nežeňte se.
Nové lži se poslouchají lépe než staré pravdy.
Člověk ať je jakýkoliv, je povinen pracovat, pracovat v potu tváře, protože jenom v tom je celý smysl a cíl jeho života, všechny jeho radosti.