Anton Pavlovič Čechov (1860 – 1904)
Ruský spisovatel a dramatik.
Hniloba zžírá trávu, rez železo a lež duši.
Nové lži se poslouchají líp než staré pravdy.
Veškeré zlo v životě pochází z duševní prázdnoty, nudy, lenosti, a vše to je nevyhnutelné, když si člověk zvykne žít na účet druhých.
V očích milující ženy je i osel filosofem.
Varuj se přátel svého štěstí.
Žít znamená tvořivě pracovat.
Milovat a být milován, to je nesmírné štěstí.
Pro pocit štěstí se obyčejně vyžaduje tolik času, kolik je ho třeba k natažení hodinek.
Dokonce i nemoc se stane přijatelnější, víš-li, že jsou nablízku lidé, kteří na tvé uzdravení čekají jako na svátost.
Láska je neobyčejně závažný důvod, který ospravedlní všechno.
Lež je jako alkohol. Lháři lžou i při umírání.
Medicína je mojou zákonnou manželkou a literatúra je mojou milenkou. Vždy keď ma jedna omrzí, strávim noc s druhou.
Budeš-li kdy potřebovat můj život, přijď a vezmi si jej. (Racek)
Můžeme kácet lesy, je-li to nutné, ale je čas skoncovat s jejich ničením. Lesy… naříkají pod sekyrou, miliardy stromů hynou, doupata divoké zvěře a ptáků osiřují, řeky se zanášejí pískem a vysychají, čarovné krajiny mizí. (Lesní duch)
Umění je… dorozumívací prostředek mezi lidmi, který je spojuje ve stejných pocitech.
Važ si sebe, nedávej rukám volnost, když je mozek líný.
Talent je práce na talentu.
Psát pro kritiky se nevyplatí, stejně jako dávat přivonět ke květinám někomu, kdo má rýmu.
Jestliže čtení neovlivňuje náš život, konání a myšleni, tak je škoda číst.
Umění milovat znamená umět vše.