Antoine de Saint-Exupéry

Byl to obchodník s patentními pilulkami utišujícími žízeň. Když člověk jednu polkne nemusí týden pít. "Proč to prodáváš?" zeptal se malý princ. "Je to velká úspora času," odpověděl obchodník. "Znalci to vypočítali. Ušetří se padesát tři minuty za týden." "A co udělá s těmito padesáti třemi minutami?" "Co kdo chce..." Kdybych já měl padesát tři minuty nazbyt, řekl malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce...

Nemyslí vůbec, a tak se mu nemůže stát, že by myslel špatně.

Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné.

Vše, co je v člověku krásné, je očima neviditelné.

Člověk se plně projeví, teprve když změří své síly s nějakou překážkou.

Láska je tehdy láskou, neočekává-li od druhého žádnou lásku.

It is only with the heart that one can see rightly. What is essential is invisible to the eye.

Pravda uhodí a třeba zničí tam, kde nejistota jen stále hlodá a otravuje.

Pokora nie je podriadenosť voči ľuďom, ale voči Bohu.

"Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat."

"Čas není stroj, v němž se přesýpá písek, ale žnec, který váže svůj snop."

"Jestliže staví domy jen proto, aby v nich žili, k čemu je dobré směňovat život za dům?"

"Přemohl jsi mne, jsem teď o to silnější."

Svět slz je tak záhadný.

"Květiny nesmíte nikdy poslouchat. Musíme se na ně dívat a vdechovat jejich vůni. Moje květina naplňovala vůní celou planetu, ale nedovedl jsem se z toho těšit."

" Musím přeci snést dvě nebo tři housenky, když chci poznat motýly."...

"Správně. Je třeba žádat od každého to, co může dát," odvětil král. "Autorita je založená především na rozumu."...

"Ty jsi podivné zvíře," řekl mu konečně, "tenké jako prst..." "Ale jsem mocnější, než prst krále," řekl had.

"Lidé? Je jich myslím šest nebo sedm. Je tomu mnoho let, co jsem je spatřila. Kdo ví, kde jsou. Vítr jimi povívá. Nemají kořeny a to jim velice vadí."

"Sbohem...," řekla liška. "Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné." "Co je důležité, je očím neviditelné," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval. "A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá." "A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...," opakoval malý princ aby si to zapamatoval. "Lidé zapomněli na tuto pravdu," řekla liška. "Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži..." "Jsem zodpovědný za svou růži...," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.