André Maurois (1885 – 1967)
Francouzský spisovatel.
Sláva má jen tehdy cenu, můžeme-li ji věnovat bytostem, jež milujeme.
Genialitu kdosi definoval jako schopnost udělat z mála mnoho. Tato charakteristika se hodí i na lásku.
Problémy, které činí manželství nesnadným, vyskytují se i v každém vztahu, který se opakuje.
V manželství stejně jako v lásce je obsaženo sobectví, které přesahuje své vlastní hranice a rodí oddanost.
Manželství je něco, na čem se musí stále pracovat, co není nikdy hotovo.
Vláda, která se neřídí zásadami, z kterých vzešla, není zákonitá.
Nemoc je zlá, ale horší je hrůza vyvolaná pohledem na nemoc druhých.
Mnoho lidí si kazí život představou neštěstí, které jim hrozí.
Kolísání kolem pevného bodu je život. Štěstí je jistota, že tento pevný bod existuje.
Manželství se vždycky ustaví na úrovni nižšího z obou manželů.
Jistota v lásce dodává plachému člověku šarm, zbavuje ho plachosti.
Lásky druhých jsou pro nás téměř vždy nepochopitelné.
Neexistují nebezpečné ženy, existují jen slabí muži.
Revoluce jsou choroby, jejíž inkubační doba je krátká a uzdravování nekonečné.
Mnozí lidé si zkazí celý život představou neštěstí, které jim hrozí.
Lásky jiných jsou pro nás téměř vdžy nepochopitelné.
Člověk, který se dopustil chyby, není týž, kdo se jí dopustil.
Život sám o sobě není tak lehký. Proč do něho vnášeti prvek tragické předtuchy, který v něm není?
Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který opravdu zaměstnaný člověk nemá čas.
Manželství samo o sobě není ani tak dobré, ani špatné. Jeho zdar či nezdar je jedině v nás.