Aldous Huxley citáty

Orwell se obával těch, kteří by zakázali knihy. Huxley se obával, že by nebyl důvod knihy zakazovat, protože by nebyl nikdo, kdo by chtěl nějakou číst. Orwell se obával těch, kteří by nám odpírali informace. Huxley se obával těch, kteří by nám jich dali tolik, že by nás uvrhli do pasivity a egoismu. Orwell se obával toho, že by byla pravda před námi skryta. Huxley se obával toho, že by pravda utonula v moři bezvýznamnosti. Orwell se obával, že se staneme nesvobodnou kulturou. Huxley se obával, že se staneme kulturou zcela zaujatou obdobou smyslových filmů, heče peče a her s odstředivým míčem. Jak Huxley poznamenal v Brave New World Revisited, zastánci občanských svobod a racionalisté, kteří vždy varují před tyranií, zapomněli na téměř nekonečnou lidskou touhu po rozptýlení. Huxley dodává, že v 1984 jsou lidé ovládáni způsobovanou bolestí. V Konci civilizace jsou ovládáni způsobovanou rozkoší. Ve zkratce, Orwell se obával, že nás zničí to, co nenávidíme. Huxley se obával, že nás zničí to, co milujeme.

Zkušenost není to, co se vám stane. Zkušenost je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo.

Ľudský mozog je orgánom sebauvedomenia.

"Ó ty nový krásný světe," opakoval. "Ó ty nový krásný světe, který takové máš obyvatele! Poleťme hned." "Někdy se vskutku vyjadřujete neobyčejně divně," pravil Bernard a díval se upřeně na mladíka ve zmateném údivu. "A vůbec, neměl byste raději počkat, až ten nový svět opravdu uvidíte?"

"Ale já nechci pohodlí. Chci Boha, chci poezii, chci skutečné nebezpečí, chci svobodu, chci to, co je dobré, a chci hřích." "Zkrátka," pravil Mustafa Mond, "požadujete právo být nešťastný." "Tak tedy ano," pravil divoch vzdorně, "požaduji právo být nešťastný."

Existuje jediný koutek ve vesmíru, který můžeš s jistotou zlepšit a to jsi ty sám.

Cynická lidová moudrost tvrdí, že láska je slepá. Ve skutečnosti jsou slepí ti, kdo nemilují a tudíž nevědí, jak hezký a láskyhodný je svět.

Člověk není líný vůči tomu, co miluje.

Mlčení je plno potencionální moudrosti a vtipu - jako dosud neotesaný mramor slavné sochy.

Každý z nás je pro svého psa Napoleonem. Proto jsou psi tak oblíbení.

Lékařský výzkum dosáhl takových pokroků, že koneckonců už na světě není zdravého člověka.

Autorem obou eposů je buď Homér, nebo ne-li Homér, tedy někdo jiný téhož jména.

Štěstí vzniká jen co by vedlejší produkt - stejně jako koks.

Zkušenost není to, co člověk potká, ale co člověk udělá s tím, co ho potkalo.

Slová sa môžu podobať röntgenovým lúčom. Ak sa používajú náležite, môžu preniknúť hocičím.

Pro svého psa je každý člověk Napoleonem. Odtud ta stálá obliba psů.

Lékařská věda dosáhla takového pokroku, že nikdo na světě už není zdráv.

Cynická ľudová múdrosť tvrdí, že láska je slepá. V skutočnosti sú slepí tí, ktorí nemilujú, a teda nevedia, aký pekný a láskyhodný je svet.

Čo treba urobiť po páde? To čo robia deti: povzniesť sa.

Mlčanie je také nabité potencionálnou múdrosťou a duchom, ako neopracovaný kus mramoru ťarchavý veľkou sochou.