Albert Camus (1913 – 1960)
Francouzský spisovatel, publicista a filozof.
Uprostřed zimy jsem v sobě objevil věčné léto.
Láska ze soucitu je vlastně jen ranou z milosti.
Na kráse bez ducha je cosi božského.
Jistota, že jsme inteligentnější než ostatní, je povážlivá už proto, že ji s námi sdílí tolik pitomců.
Lidé si pořád myslí, že k sebevraždě má člověk důvod. Ale je docela dobře možné,že k ní má důvody dva.
"Žít a umřít před zrcadlem", řekl Baudelaire. Nevěnuje se však dostatečná pozornost onomu "a umřít".Žít, na to jsou všichni připraveni. Ale stát se pánem své smrti, to není jen tak.
Láska z milosti je vlastně jen ranou osudu ze soucitu.
Běda mně, který jsem se opovážil přemýšlet.
To, co vytýkám křesťanství, je skutečnost, že se stalo doktrínou nespravedlnosti.
Intelektuál je někdo, jehož mysl se má na pozoru.
Pochybnosti jsou naším osobním majetkem. Nikdy o nich nemluv, ať jsou jakékoliv.
Každý chce za každou cenu být nevinný, i kdyby proto musel obžalovat nebe i zemi.
Nejhojněji obdaruje budoucnost ten, kdo všechno dává přítomnosti.
Jsme stvořeni k tomu, abychom žili ve vztahu k druhým. Ale umíráme pouze za sebe.
Lidé mají dvojí tvář: nemohou milovat bez toho, aby přitom nemilovali sami sebe.
Pravé štěstí spočívá v radostech z vlastní povahy.
Všechny velké ctnosti mají absurdní tvář.
Štěstí a absurdno jsou děti stejné země.
Své zásady by si člověk měl šetřit pro velké příležitosti.
Jsou dvě pravdy a jedna z nich nesmí být nikdy vyslovena.