Citáty o válce - 22. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
V reakci na vládou schválené propuštění teroristů (18.8.2008): [Namísto pevného postoje vůči terorismu vláda Kadimy a Strany práce pokračuje v propouštění stovek teroristů výměnou za nic. Likudem vedená vláda nahradí politiku slabosti politikou nekompromisní války proti terorismu, silou a reciprocitou.]
Hyeny jsou všude a válka demoralizovala nebývalým způsobem. (odmítavá reakce na knihu Jana Tomasze Grosse Zlaté žně, která popisuje okrádání obětí holokaustu Poláky)
6. října 1973, v den vypuknutí jomkipurské války v 18.00 v projevu k obyvatelstvu [Občané Izraele: kolem 14.00 dnes armády Egypta a Sýrie zahájily ofenzívu proti Izraeli (…) Izraelské obranné síly bojují a zatlačují tento útok. Nepřítel utrpěl vážné ztráty (…) Věřili, že překvapí občany Izraele v Den smíření, kdy se mnozí budou modlit v synagogách (…) ale my překvapeni nebyli (…) Naše vojska zaujala postavení potřebná, aby mohla čelit nebezpečí. Nemáme pochyb o našem vítězství, ale pokládáme opětné zahájení egyptsko-syrské agrese za akt rovnající se šílenství.]
po Mnichovském masakru, 1972 [Stát Izrael existuje proto, aby bránil Židy. Aby bránil Židy před nepřítelem, a aby jim poskytl jediné útočiště na světě, kde by mohli žít v míru a pokoji. Vždycky, když Izrael bojoval, snažil se udělat čáru za minulostí. Nesnížil se na úroveň svých nepřátel. Snažil se být zdrženlivý i při obraně vlastních dětí. Snažil se je zachránit a přitom si zachovat čisté ruce; zachránit je a přitom dodržovat všechna pravidla slušného chování. Bez zbytečných krutostí. Aniž by riskoval život třeba jen jediného náhodného chodce. Izrael je jedinou zemí, která nemá trest smrti dokonce ani pro teroristy, špiony a sabotéry.]
V projevu k dallaským Židům při její fundraisingové cestě po USA, 1948 [Nemůžete rozhodnout zda budeme bojovat nebo ne. My budeme. Můžete rozhodnout jedinou věc, zda-li zvítězíme, či zda zvítězí muftí (…) a já vás prosím, nerozhodněte se příliš pozdě. Nelitujte hořce za tři měsíce, protože jste se nerozhodli dnes.]
Vzpomíná na setkání s vyslanci Židovské legie [Nikdy předtím jsem se nesetkala s lidmi, jako byli tito Palestinci, ani jsem neslyšela příběhy, jaké o Jišuvu vyprávěli. Bylo to poprvé, kdy jsem se dozvěděla, jak hrozně trpí brutalitou tureckého režimu, který již normální život v zemi prakticky zastavil. Měli horečné obavy o osud Židů v Palestině a přesvědčovali nás, že účinný židovský nárok na izraelskou zemi po válce bude možno vznést jenom tehdy, bude-li náš národ hrát významnou a viditelnou vojenskou úlohu, jakožto Židé, ve válce. Skutečně hovořili o Židovské legii s takovým zaujetím, že jsem se okamžitě pokusila do ní přihlásit jako dobrovolnice ? a byla jsem zdrcena, když jsem zjistila, že děvčata přijímána nebudou.]
I kdyby za každého amerického vojáka padlo deset našich, stejně vyhrajeme...
Myšlenky nemohou přežít, jestliže za ně člověk nemůže bojovat.
Čím je mateřství ženě, tím je muži válka.
Na vojenské službě je jedna skvělá věc - vydáš rozkaz a on je obvykle splněn.
Kdykoliv Císařské japonské námořnictvo vyhrálo v nějaké bitvě, byl u toho vždy Egusa.
Nařizuji skoncovat do zítřka s nepokoji v hlavním městě, neboť je nelze v tomto obtížném období války s Německem a Rakouskem trpět. (telegrafický rozkaz generálu Chabalovovi po které následovalo krvavé potlačení demonstrace 11. března 1917 v Petrohradě)
Nebýt tu nadarmo, nečekat, až se život převalí kolem, bojovat svými filmy za to, abychom nezapomínali. Aby svět nebyl horší.
Nebýt Hitlera, mohlo Německo válku vyhrát.
Mahler hudební hodnoty přímo převrací. Jeho menuety a ländlery jsou dobromyslnými či zlomyslnými karikaturami, jeho pohřební průvody groteskami, noční zastaveníčka parodiemi. Ale není to jen hudební komika; všechno je v tomto Mahlerově světě převráceno naruby. Sbor trubek nebo neohrabaný trombon zpívá sentimentální meolodie, nad jejichž hlubokou lyrikou nám vstupují slzy do očí; prosté vojenské pochody s bubínkem připravují příchod něčeho grandiózního, takřka všelidsky velikého; zvuk poštovní trubky ztají vám dech dotekem něčeho nesmírně poetického. Jaký to byl mistr, jenž svým duchem měnil triviální ve vznešené, sentimentální ve vroucí a hluboké, jenž se modlil se slzami v očích, zatímco rty jeho škubal nepotlačitelný smích. - Otakar Zich
Zákon byl přijat bez změny jediné čárky v textu, tak jak jsem ho předložila. (o zákonu o beztrestnosti činů, spáchaných vojenským režimem v období 1973 až 1978)
Ztratil jsem šanci bojovat o medaili, ale zůstal mi krásnej sen: Nikdo mi totiž nedokáže, že jsem na vítězství v Los Angeles neměl…
Ta stránka bytí, jež se ukazuje ve válce, se soustřeďuje do pojmu totality, jenž ovládá celé západní myšlení. Jednotlivci se tu redukují na nositele sil, jež jim poroučejí bez jejich vědomí. Jedinečnost každé přítomnosti je neustále obětována nějaké budoucnosti, jež z ní má vytěžit objektivní smysl.
Nikdy jsem nebojoval. Nesnesl jsem představu, že bych musel konat svou potřebu na veřejnosti.
Lidé ze Západu až na pár výjimek přestali považovat náboženství za svou nejdůležitějši starost, a proto nejsou ochotni připustit, že by pro někoho jiného mohlo stále tím nejdůležitějším být. Pro pokrokovou moderní mysl je jednoduše nepřípustné, aby lidé bojovali a umírali kvůli pouhé odlišnosti náboženství. (1977)