Citáty o trestu - 7. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Popularita je trest, který vypadá jako ocenění.
V přísnosti, již někdejší zhýralci projevují vůči mládeži, bývá cosi obzvláště ošklivého. Trestají mládež i za své někdejší přestupky a snad se mstí i za svou nynější nemohoucnost.
Víte, kdo je nejbohatší? To se rozumí, že milenci; ne však pro různé duševní poklady a državy, nýbrž pro celou spoustu hmotných věcí, které si beztrestně přisvojují. "Pamatuješ se, Pepo, na tu naši lavičku? Víš tam v našem lese, co jsme tenkrát šli?" Těm nestydům stačí, aby tamtudy jednou šli, a už je to jejich!
Náboženství je nejhorší propagandistická strategie v politice. Dovolává se dogmant a trestů a nelze s ním diskutovat. Je to forma manipulace - je jedno jestli islám na východě nebo katolicismus zde, ale systém, který spoléhá na strach, je špatný. [Religion is the worst propaganda strategy in politics. It appeals to dogmas and punishment and one cannot debate it. It is a form of manipulation - be it Islam in the east, or Catholicism here, but the system which relies on fear is a bad one.]
Heroin byl původně dítě přírody, čistý a volný, ale nepříznivé okolnosti ho učinily trestným.
Už s chmurným mírem shází den a samo slunce těžkou hlavu skrývá. jen zprostit toho kdo je nevinen a ztrestat provinilé ještě zbývá. Však věčně bude srdce jímat znova žal Juliin a bolest Romeova.
Žádný moudrý člověk netrestá proto, že se stala chyba, nýbrž proto, aby se nestala. (Nemo prudens punit quia peccatum est sed ne peccetur.)
Celý život je trestem. (Omnis vita supplicimum est.)
Masłowskou podezřívám z toho, že je ruským špehem. Tu knihu napsala, aby se mohla beztrestně pohybovat v naší polské realitě a vytřít nám, Polákům, zrak. Nikdy v [život]ě bych se s ní nechtěl osobně setkat, neboť se bojím, že ze mě vysaje všechno to nejcennější a svým špehovsky-ruským způsobem si to předělá k obrazu svému. Na druhou stranu, jedná-li se o tu knihu, jsem velice spokojený. Otázka, zdali jde o literaturu mužskou nebo ženskou, zde není na místě. Je to kus lehce zkaženého literárního masa a zdá se, že bylo nutné žít čtyřicet let, abych si vůbec něco tak zajímavého přečetl. (o knize Wojna polsko-ruska pod flagą biało-czerwoną)
Mezinárodní olympijský výbor je stejně bezmocný v tomto případě, jako byl v roce 1980. Účast na olympijských hrách není povinná. Čím víc národních olympijských výborů bude absentovat, tím víc to ovlivní povahu her, protože tím tyto výbory otřesou univerzální povahou. A jaký dopad to bude mít na naše snažení! Přináší to zneužívání her a sportu skutečně užitek? Aby přinášelo, musela by nejprve většina té obrovské masy lidí, kteří věří v olympismus, překonat své zklamání a přijmout to jako možný trest. Vedle toho ve chvíli, kdy olympijský oheň zhasne a uplyne čas her, málokdo si zapamatuje důvody, které vedly k takovým sankcím. I sportovci, kteří byli donuceni absentovat, budou zapomenuti. To sportovci jsou vždy prvními oběťmi. Sotva mají nějakou moc říct něco k rozhodnutím, které se jich shora dotýkají. Tyhle příkazy míří k jejim svalům, ale ne k jejim mozkům a srdcím. Nemoci se zúčastnit olympijských her, když je sportovec na vrcholu vlastní formy, to je nejhorší nespravedlnost. Sportovec je ochuzen o největší odměnu za mnoho let svých nadějí a úsilí. A jak víme, za další čtyři roky už je často příliš pozdě. (k ohlášenému bojkotu LOH 1984 sovětským blokem, z projevu k 90 letům MOV)
Stárnout je jako být stále více trestán za zločin, který jste nespáchali.
Naší hrstku vojáků zasypala bombami fašistická letadla, útočily na nás nepřátelské tanky, beztrestně na nás střílelo dělostřelectvo a minomety. Ani na minutu se nazastavila střelba z automatických zbraní. Často jsme neměli dost střeliva, stravu ani vodu. Výbuchy granátů spotřebovaly ze vzduchu spoustu kyslíku a někdy se doopravdy dýchalo špatně. Ale naši vojáci, obránci Stalingradu, si čestně plnili svou povinnost vůči vlasti a více už neustupovali.
Kynologická rada, že vašeho psa nejlépe potrestáte stočenými novinami je nesmysl, neboť zprávy, které v nich vyděsily vás, se psem zpravidla ani nehnou.
Pokud je bývalý prezident (Moše Kacav) usvědčen z tak závažných trestných činů, není to pro Izrael dobrá reklama. Na druhé straně je dobrá vizitka izraelské demokracie, když se ukáže, že justice měří všem stejně.
Nikdy s psaním nepřestanu. A to i přes to, že trest smrti nade mnou nikdo nezrušil. Vždycky budu psát proti náboženskému fundamentalismu. Jsem ateistka. Nevěřím na modlení, věřím na práci. A moje práce je být autorkou. Mojí zbraní je přitom moje pero…
po Mnichovském masakru, 1972 [Stát Izrael existuje proto, aby bránil Židy. Aby bránil Židy před nepřítelem, a aby jim poskytl jediné útočiště na světě, kde by mohli žít v míru a pokoji. Vždycky, když Izrael bojoval, snažil se udělat čáru za minulostí. Nesnížil se na úroveň svých nepřátel. Snažil se být zdrženlivý i při obraně vlastních dětí. Snažil se je zachránit a přitom si zachovat čisté ruce; zachránit je a přitom dodržovat všechna pravidla slušného chování. Bez zbytečných krutostí. Aniž by riskoval život třeba jen jediného náhodného chodce. Izrael je jedinou zemí, která nemá trest smrti dokonce ani pro teroristy, špiony a sabotéry.]
Právo trestat smrtí je právo hrozné, a soudíc podle jeho dějin a vývoje, bude v budoucnosti zrušeno. Neptejte se, jak mně bylo, když jsem návrhy na vykonání trestu smrti podpisoval. Trest smrti mi není hlavně odplatou ani zastrašením, není zajištěním proti nebezpečnému zločinci; má-li smysl a oprávnění, tedy pouze jako expiace. Nic nevyváží a nevykoupí tak strašnou věc, jako je surová a zištná vražda na člověku, než smrt; takový vrah se provinil na celém člověčenstvu. Ale i to platí jen pro dnešní stav kulturní - budoucí věky budou mít víc možností prevence, nápravy a převychování - i jasnější poznání kriminální odpovědnosti.
Zákon byl přijat bez změny jediné čárky v textu, tak jak jsem ho předložila. (o zákonu o beztrestnosti činů, spáchaných vojenským režimem v období 1973 až 1978)
Volání po násilných represáliích, které způsobily činy několika extrémistů je nelidskě a pomateně trestné a my je odmítáme. (odpověď militantním židovským organizacím žádajícím pomstu za teroristický ůtok na olympiádě v roce 1972)
Bůh se nemstí, neboť pomsta znamená oplácet zlo zlem a on trestá jen s dobrým cílem.