Citáty o smrti

Žert nehne duší v trýzni smrtelné.

Ze všeho divného, co jsem kdy slyšel, je nejdivnější, že se člověk bojí, ač ví, že smrt, náš nutný konec, přijde, kdy přijít má.

Za chvíli zemřu, ale můj duch se povznese nad hmotný stav, zničí se mé tělo, ale můj duch nikoliv.

Líh: látka zabíjející živé a uchovávající mrtvé.

Epitaf je vizitkou zvoucí smrt na souboj.

Bohatství a statky jeví tím, čím skutečně jsou, tedy ohromným a přebujelým strojem vynalezeným k zajištění trochy zanedbatelného pohodlí ... Bohatství a statky jsou nesmírným předivem, k jehož napnutí je třeba celoživotního úsilí, jež každou chvíli hrozí zavalit svého majitele a jež, dokud drží, ač může člověka ušetřit trochy drobného nepohodlí, nedokáže ochránit před žádnou vážnější nepřízní ročních dob. Uchrání před letní přeháňkou, ne před zimní bouří, ale nechávají člověka stejně jako dříve, ne-li více, vystavena úzkosti, strachu, nemocem, nebezpečí a smrti.

V okamžiku největšího štěstí je žádoucí zemřít.

Špatně žil každý, kdo neumí dobře zemřít.

Nejlepší smrt má ten, kdo umíraje je oplakáván svými.

Často stařec vysokého věku nemá žádný jiný důkaz toho, že žil dlouho, než že zemřel.

Co je smrt? Konec nebo přechod?

Smrt je někdy trestem, často darem, pro mnohé dobrodiním.

Je stejně hanebné utíkat před smrtí jako utíkat se ke smrti.

Popel vše srovná; nerovni se rodíme, rovni umíráme.

Nestejní se rodíme, ale stejní umíráme.

Krutější je stále se bát smrti než zemřít.

Lenošení bez vzdělání znamená smrt a hrob pro žijícího člověka.

Průměrnost je nesmrtelná, podlost věčná.

Jakmile ze srdce vypustíš strach před smrtí, neodváží se do něho vstoupit žádný strach vůbec.

Jen pomníky ducha jsou nesmrtelné.