Dušan Radović (1922 – 1984)
Srbský novinář, spisovatel, básník.
Nejprve se milujeme, a pak nastane čas, že se už nemilujeme. A mezitím se přehradíme dětmi a žijeme si každý ve své části manželství.
Jen děti, které neposlouchají, mohou se stát lepšími, než jsou jejich rodiče.
Mladé dívky si musí ještě před provdáním ověřit, mohou-li mít děti. A pokud zjistí, že ano, pak v manželství musí dbát na to, aby je neměly.
Jenom děti, které neposlouchají, mohou se stát lepšími, než jsou jejich rodiče.
Kdo chce pěkně a klidně spát, musí na tom celý den pracovat.
Stateční muži bouchají dveřmi, když přicházejí do domu, a zbabělci jen když odcházejí.
Jsou muži a muži. Někteří dokážou udělat šťastnými mnoho žen, a některým se z bídou povede udělat nešťastnou jednu jedinou.
Proč jsou muži tak žárliví? Protože mají špatné zkušenosti s cizími ženami. Být to jejich ženy, tak by je zabili.
Noc není spravedlivá. Spojuje ty, kteří se nemilují, a rozděluje ty, kteří se milují.
Mám pocit, jako by nám politici lhali proto, že nás mají rádi.
Žaludeční vředy jsou nakažlivá choroba. Ti, kteří je už mají, dělají je druhým.
Mezi lidmi je tak málo lásky! Kdo umí milovat, neměl by dělat nic jiného.
Darování rodičům: Budete-li bít své děti, budou ony bít vaše vnuky.
Nikdo nemá víc než jeden život. Je však mnoho lidí, kteří kromě svého života utrácejí i několik cizích.
Bijte své děti, jakmile zpozorujete, že se vám začínají podobat.
Když se narodíme, nejprve se naučíme mluvit a teprve pak myslet. A tohle počáteční zpoždění už pak nikdy nedoženeme.
Usmějte se. A ve vašem úsměvu ať je spousta dobroty a jenom trošku, trošičku trpkosti. Odpusťte životu a světu, že nejsou dokonalí.
Nepřátelé si na nás nepřijdou! Všechno, co by nám chtěli udělat dokážeme si udělat sami.
Je-li vám přes šedesát, nemáte už právo stěžovat si na rodiče, i kdyby byli vini.
Můžete onemocnět ze strachu z nemoci. Stejně jako můžete zestárnout ze strachu ze stáří. Vy myslíte, že život trápí vás, a my máme dojem, že to vy trápíte, otravujete a ponižujete život.